Stála v nohách mé postele

neměla s sebou kosu

beze slov dala mi přičichnout

kytici ocúnu k nosu

v očích se zračilo jí

tajemství bez záhad

Nechceš odejít za tím

kdo měl tě dříve rád?

ptala se - a já poprvé

svou lásku popřela

Nechci odejít za ním

řekla jsem zvesela

žiji teď jinou láskou –

ke světu, k životu

těším se sedmikráskou

co roste u plotu

chci tady ještě pobýt

poslouchat řeky hlas

a jiné muže zlobit

když dáš mi k tomu čas…

Očima usmála se

a se tmou splynula

já odprošuji lásku

co dávno minula

že užívám dny sladké

s příchutí anýzu

vždyť život je tak krásný

a nemá reprízu