Jiřina nesnáší pikle a pomluvy,
v nichž sladkým jedem přetéká číše.
Když přijde na řeč, poslouchá, nemluví,
pak běží domů, sedne a píše

svá kratičká psaní na ostří dýky
v přepestrém šatu popisů.
A že je skromná, nečeká díky,
ta psaní jsou bez podpisu.



(zvukovou podobu básničky najdete na mém webu ...)