Otmar bloumal městem s holkou,
jíž sehnal na nádraží,
hledal místo kam s ní zajít,
ať se lásky nabaží.

Holka byla přítulná:
„Jsem tak ráda, že jsme spolu.“
Ráno probudil se švorc,
s kocovinou z rohypnolu.



(zvukovou podobu básničky najdete na mém webu ...)