Jindřiška je jako dítě,
s kupkou lega hraje si,
občas sice řekne: „Chci tě …“,
na krk se ti pověsí,

pak se děsně rozvzlyká
a ptá se tě, zdali
nezdá se ti dům panenky
přece jen moc malý.


(zvukovou podobu básničky najdete na mém webu ...)