Dominik neusnul na vavřínech,
doba si žádá oběti.
Ráno si řekl: „Sádlo vynech
a řízky vyhoď do smetí.

Jen tak dá stát se modelem,
vychrtlou dlaní uždibovat
z bochníku chleba slávy.
No a když vyhládnu? Čert to vem!
Vždycky je sousto kam si schovat,
když slezu z mola hlady dravý.“



(zvukovou podobu básničky najdete na mém webu ...)