Poeta - moderní literární server

Bárka

Autor: Rudyamon Hvězdička Hvězdička, 25. 6. 2011, Ostatní

Píseň Bárka je už staršího data, ale s písněmi je to tak, že jejich aktuálnost je u každého subjektivní záležitostí. To, co je pro někoho beznadějnou minulostí, je pro jiného něčím, co sám zrovna prožívá. A tak písně vlastně nestárnou, jen mění čas a scénu ... Můj první přízpěvek na tomto serveru. Doufám, že se bude líbit ...

Jsem zbloudilá bárka na modrém moři,
přístav je daleko a slunce hoří.
Já mám jeho plamen pod kůží kdesi,
marně si vzpomínám, má lásko, kde jsi.

Zůstala jsi u břehu stát
a mořem voněl vzduch.
Pro tebe ztracený jsem
já věčný dobrodruh
i když, a to vím zcela přesně,
se občas k tobě vrátím.

Mám ve vlasech vítr a déšť místo slzy
a myslet na návrat zatím je brzy.
Pár mil směrem k jihu spatřil jsem zemi,
bez tebe, lásko, jsem sám mezi všemi.

Zůstala jsi u břehu stát
a mořem voněl vzduch.
Pro tebe ztracený jsem
já věčný dobrodruh
i když, a to vím zcela přesně,
se občas k tobě vrátím.

U mola shodím kotvu
a pak tě pohladím
a dokud dálku z očí
úplně neztratím
budu s tebou, budu tvůj,
ale pak už musím jít.

Tam v dalekých zemích vzpomenu stokrát
na mapu kraje, kde nechal jsem poklad.
Ať ztratím vše, co mám, a tomu věřím,
neztratím nikdy klíč, lásko, k tvým dveřím.

U mola shodím kotvu
a pak tě pohladím
a dokud dálku z očí
úplně neztratím
budu s tebou, budu tvůj,
ale pak už musím jít.

A ty zůstaneš u břehu stát
a mořem voní vzduch.
Pro tebe ztracený jsem
já věčný dobrodruh
i když, a to vím zcela přesně,
se občas k tobě vrátím.

I když, a to vím zcela přesně,
jsem zbloudilá bárka na modrém moři …