3 003 autorů
Humor je jisté vidění světa, je to umění vidět svět.
[Čapek Karel] Další >>
„Ukaž, Pavlíku, já ti s těma kaničkama pomůžu, chceš?“ otočil jsem se k mému malému synkovi, protože jsme původně docela pospíchali a on už deset dlouhých minut trávil zamotáváním první boty. „Vždyť si to úplně zašmodrcháš a už to v životě nikdo nerozváže!“ dodal jsem s plnou vážností svého úřadu víkendového otce a asi jsem tak trochu čekal, že se budu moct sehnout a celé to ďábelské dílo dokončit.
„Nechčí, já šám!“ okřikl mě docela přísně, až jsem se tak trochu lekl, jestli mi z toho dítěte neroste nějaký vztekloun. Přežil bych všechno, ale vzteklouna rozhodně ne!
„Tak si to aspoň zavazuj pořádně!“ přidal jsem na naléhavosti, aniž bych tušil, zda mi to bude něco platné.
„Já vím, ťatí, jo?“ zvedla ratolest vyzývavě hlavu. To by mě zajímalo, kdo ho tohle naučil. Asi maminka. Ta má na tyhle věci zvláštní talent. Naučit dítě dělat obličeje, to by jí šlo od ruky náramně. Ale zavazovat boty ho musím naučit já.
„Podívej se,“ nedal jsem se odbýt, „to musíš takhle křížem krážem, tady tu do tady tý dírky a tuhle zas do tamtý. Chápeš?“ šermoval jsem zmateně rukama nad nenávratně zadrchanou tkaničkou.
„Něně, já šám!“ odstrčil mě a ještě víc se nahnul, aby mi naznačil, že do této složité operace nemám absolutně co mluvit.
„Tak hergot, Pavle, ta babička už tam na nás čeká a ty tady takhle zdržuješ!“ začal jsem cítit mírný nedostatek trpělivosti. Moje milované miminko ale nereaguje. Dál dělá svůj osmý nesmyslný uzel a ještě k tomu si míří jazykem, až má poslintanou celou mikinu.
„Hele, podívej se,“ zkusil jsem to přísně, „koukej mě k tomu pustit, nebo tady zkejsnem do soudnýho dne!“ Moje snaha ale opět ztroskotala.
„Něně, ťatí, já šááááám!“ ozvala se Pavlíkova vzpurná povaha.
„Ještě mi tu nabírej, na to jsem tak zvědavej,“ zuřil jsem. „To je taky pitomost, dělat dětský boty s kaničkama, hergot,“ dodal jsem polohlasně, čímž jsem ale bohužel vzbudil synkovu zvědavost.
„Ploč, ťatí?“ zeptal se, aniž by se pustil zadrchané tkaničky.
„Co proč?“ získával jsem čas na zformulování smysluplné odpovědi.
„Ploč ně kaničky?“ doplnil s neuvěřitelně despotickým výrazem.
„Protože sucháč už by byl dávno zapnutej,“ vykřikl jsem. Už jsem měl té komedie plné zuby.
„Ploč?“
„Protože, hergot, sucháč už zapínat umíš. Zatímco kaničky vůbec, jak vidno. Ukaž, dodělám to,“ zkusil jsem to naposledy po dobrém.
„Já šám!“ zněla už trochu ohraná odpověď.
„Hele, já ti asi dám na zadek už, se mi zdá!“ nechal jsem v sobě propuknout svou vznětlivou povahu.
„Bebííííííííííí,“ začal hulákat Pavlík. Ale ty proklaté konce tkaničky nehodlal pustit ani teď.
„Co řveš? Dělám ti něco?“
„Ně!“
„Tak co řveš bebí, když ti nic nedělám!“ vybuchl jsem. „Podívej se, na tohle fakt nemáme čas! Dej mi tu botu, já ti jí zavážu.“
„Něně!“ zablokoval se Pavlík definitivně.
„Tak já zavolám babičce, že k ní nepůjdeme, a to teda babička nebude mít radost, že jsi takovej ošklivej kluk,“ zkusil jsem to jinak.
„Něně,“ zněla jednoznačná odpověď.
„Tak si zavaž ty děsný kaničky a nezdržuj!“
„Ně.“
„Co ne pořád? Hele, já se s tebou nebudu mazat, to si zkoušej jinde tohle!“
„Mamika ně!“
„Nó, maminka na to asi má čas. Já ne. A náladu na to taky nemám.“
„Ně.“
„Tak si tu seď, mě je to jedno,“ práskl jsem dveřmi a odešel si sednout do kuchyně. Trochu mě mrzelo, že jsem vyvztekal, ale nemohl jsem si prostě pomoct.
Po chvilce ticha se ozvala děsná rána.
„Ach jo, ty dítě nešťastný, já se z tebe zbláznim!“ vykřikl jsem a skokem vtrhl do předsíně, kde seděl rozesmátý Pavlík pod botníkem a oklepával ze sebe vysypané bedny s botami.
„Ťatí, hele!“ ukázal vítězoslavně na tu nejmenší bednu.
„Co hele? Co budeme dělat s přezkáčema? Vždyť nejdeme na lyže! Je léto!“ trochu jsem nechápal synkovu logiku.
„Kanička ně, hele!“ cloumal přezkami.
„Boťa bác,“ vysvětloval pak každému na potkání. Výrazné klapání těžkých plastových bot o chodník totiž přitahovalo pozornost všech nic netušících kolemjdoucích.
(celkem: 7, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Fairboy | Zatracená kanička | Provazy |