Telefon zazvonil.
Jednou, dvakrát, třikrát… a pak naskočil záznamník.
„Dobrý den,“ ozvala se předdefinovaná zpráva, odříkaná mužským hlasem s anglickým přízvukem, „dovolali jste se do rezidence Skrlových. Přejete-li si zanechat vzkaz, počkejte, prosím, na zaznění tónu. Píp.“
Počáteční šumění se změnilo ve zvonivý ženský smích. „Ahoj Pepku, volá Káťa, Trunková, z gymplu. Pamatuješ si ještě? Asi seš někde pryč, prý teďka právničíš a máš rodinu, tak blahopřeju a že pozdravuju manželku a děti. Měj se a kdyžtak se ozvi, líbám tě.“ Následoval potlesk a řev neskutečného množství lidí.
Rozsvítila se lampička.
Josef Skrla, řečený Pepek, hrábl po sluchátku a přiložil si ho k uchu. Telefon byl hluchý.
Přemýšlel, jestli nějací vtipálci ze závisti zase přestřihli dráty a přišli při tom o prsty, nebo jestli se ta ženská neobtěžovala počkat, až to zvedne.
Tomu druhému by se dost divil, protože na gympl nechodil a o nějaké Kátě Trunkové jaktěživ neslyšel. Z toho usoudil, že to byl opět další kanadský žertík ze strany jeho ženy.
Zhasnul lampičku.
Rozváděli se a soud děti přidělil jemu. Těšil se myšlenkou, jak ta kurva musí trpět, až mu jí občas bylo líto… ale dostala, co si zasloužila. Měla přemýšlet, než si vyrazila s tím frajerem z klubu.
Podíval se na hodinky s fosforeskujícím ciferníkem. „Půl čtvrtý, pff!“
Rozsvítil lampičku.
Svěsil nohy z okraje postele a protřel si oči. Půl čtvrtý.
Vstal, oblékl si župan a zašel si do kuchyně udělat hrnek kafe. Pak si dal pořádně studenou sprchu a vyčistil si zuby. Dneska má schůzku s klientem a tak musí vypadat šik.
Vzbudil služebnictvo, poslal pro noviny a nechal si vybrat košili, oblek a kalhoty. Výběr kravaty nechával na své vlastní intuici. Modrá, výborně.
Nad druhým kafem, které mu připravila Dita - služebná a chůva jeho dětí - si přečetl všechny páteční noviny. Nic zajímavého.
Dal Ditě peníze na jídlo pro ni i pro děti, obul si boty, shrábl z poličky klíče a vyšel ven. Svůj mercedes nechal včera stát před domem, nechtělo se mu po perné noci zajíždět do garáže.
Otevřel dveře, nastoupil, zavřel dveře a nastartoval.
„Půl pátý, pff!“
Ještě si skočí na kafe do Castella.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Vytrženo z kontextu 1. - Ještě jedno kafe | Vytrženo z kontextu 2. - Vzhůru na Petřín |