Kdysi dávno v jedné nespecifikované době, hluboko v evropském vnitrozemí existovalo malé království. Jeho rozloha 4758 km2 ,však stačila k tomu,aby mělo krále. Jméno dostalo království podle svého hlavního města Hradec Králové a to království Hradecké. Hradec nebyl však jediným velkým městem v království, taktéž tu bylo město Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.
Lidé zde žili jak se dalo. Jedni pěstovali ovoce, zeleninu, len, cukrovku a druzí chovali domácí zvířata a prasata. A, že jich tu bylo na 554 348 s hustotou 116 obyv. na km2. A většina, tedy 69% jich žilo ve městech a ostatní na venkově.
Tehdejší král Sobětuš III. zrovna ukazoval svým třem dcerám celé království : Krkonoše, jakožto nejvyšší horstvo s vrcholem zvaným Sněžka 1602 m.nad m., Broumovskou vrchovinu, Orlické hory a Východolabskou tabuli, když náhle přijel expresní posel z Broumova z Benediktinského kláštera sv. Václava, který byl založen na místě staršího hradu a barokně přestavěn v letech 1728 – 1733.
Posel: „Vaše excelence, jsem posel z Broumovska a mám důležitou novinu jen k Vašim uším.“
Král: „Jsi vítán, co mi přinášíš tak závažného?“
Posel: „Zlá novina králi, předevčírem o poledni přiletěl z království Polského velký zelený drak. Nejdříve několikrát zakroužil nad Náchodem, kde vyděsil na 113 288 obyvatel a pak přeletěl přes Vizmburg k Trutnovu, ale pak se zase obrátil a usadil se v CHKO Broumovsko.
Král: „Pošli tam vojáky a draka vyžeňte!“
Posel: „Vaše Výsosti, jistěže jsme se snažili draka zahnat, ale na místo toho si ještě začal diktovat podmínky!“
Král: „Jaké?“
Posel: „ Chce, jednu z vašich urozených dcer.“
Král: „Cože? Jednu z mých milovaných dcer!“
Posel: „Bohužel vaše blahorodí, tak jest.“
Král osamocen a v těžké politické situaci bloumal věžemi svého skromného paláce a hledal východisko…
Zatím se informace o draku nesly krajem jako vítr, až se donesly na hrad Pecka, gotický hrad založený ve 14. století a pak v 17. století k němu byl přistavěn rozlehlý renesanční palác. Na hradě žil mladý pohledný, ale pyšný, zlý a vypočítavý zeman, Radkyně z Peckovic. Doslechvši se o draku a o jeho podmínkách, zaradoval se. Byl odjakživa schopný udělat vše pro moc a bohatství, takže zabít draka byla maličkost. Rozeslal po okolí zprávy, aby sehnal vojsko, dokonce nechal zavolat i Rumcajse z lesa Řáholce u Jičína. A jakmile se vojsko dostavilo vyrazil za drakem…
Král zatím vyhlásil smutek a že dá svoji nejstarší dceru tomu, kdo zabije draka, jak předpovídal Radkyně z Peckovic. Své dcery král zavřel na zámku Kuksu, původně vystavěného kvůli léčivým pramenům jako komplex budov, kam patřil zámek, lázně, divadlo a knihovna. Asi nejslavnější z celého komplexu je soubor soch od čertových trpaslíků, soch ctností a neřestí až po souboj Goliáše a Davida od Matyáše Brauna. Král svým dcerám zakázal chodit ven a ukazovat se obyčejným lidem.
První sestra: „Kde to jsme sestry?“
Druhá sestra: "Na Kuksu.“
Třetí sestra: „Na Kuksu jo! Hele, a slyšely jste, že tady je kouzelná, léčivá voda, kterou v letech 1692 až 1696 dal hrabě F.A.Sporck, za kterého Kuks prožil největší rozmach, svést do kamenné nádrže umístěné ve skalní klenbě?“
První a Druhá: „Ne, neslyšely.“
V tu chvíli zeman Radkyně z Peckovic zborcen krví po boku Rumcajse v úporném boji s nestvůrou již ztrácel naději, že přežije. Drak chrlil oheň a škvařil své nepřátele, ale již také začal polevovat. Nakonec roztáhl svá křídla vznesl se a uletěl pryč.
Zeman se zaradoval, jeho ztráty byly katastrofální, ale vyhrál, myslel si, že vyhrál…
Po tři dny se Radkyně z Peckovic radoval a hodoval než se objevil posel:
Posel: „Pane Radkyně z Peckovic, mám pro Vás velmi naléhavou zprávu!“
Radkyně z Peckovic: „Co rušíš svého pána při vítězství posle!“
Posel: „Ale pane, je to velmi naléhavé, prosím vyslechněte mě.“
R.z P: „Tak mluv, dělej!“
Posel: „Pane k poledni včerejšího dne se drak, kterého jste zranil přesunul k Rychnovu nad Kněžnou a požaduje na králi již jeho dvě dcery. Máte okamžitě draka, zabít jestli nechcete přijít o hlavu!“
R.z P.: „Proklatě, to je troufalost! Svolejte vojsko. Jdeme na jihovýchod k Orlickým horám a draka zabijeme.“
A tak se vydali dál a po cestě nabírali další a další muže do vojska. Prošli Náchodem, městem, které dřív bylo jen trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokládal kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století a hlavně nad městem postavený Náchodský hrad, který zabezpečoval obchodní stezku. Jádro tohoto hradu, který byl později přestavěn na zámek, je tvořeno masivní gotickou věží.Celý zámek je obklopen překrásným parkem a doplňuje ho i kaple ve které pobývala kněžka Zaháňská z románu „Babička“. Prošli Novým Městem nad Metují, které vzniklo z dnes již pohlceného Krčína. Jako první pán v Krčíně se ve 13. století objevil Beneš z Krčína a od 14. století patřil územně Krčín k panství Náchod.
Prošli také Opočno, renesanční zámek v údolí Zlatého potoka ve vlastnění Trčků z Lípy. Zámek byl v průběhu 16. století rozšířen dalšími budovami, které vytvořily obdélné nádvoří.
Prošli až došli do Rychnova nad Kněžnou.
Jak se blížili k městu viděli z dálky černý kouř. Radkyně z Peckovic věděl, že toto město s 11 705 obyvateli, založené ve 13.století Přemyslem Otakarem II., s nově opravenou židovskou synagogou a s radnicí na starém náměstí s funkčním hodinovým strojem z roku 1895 od K. Adamce z Čáslavi. Věděl, že toto město si samo neporadí, nechtěl situaci zbytečně hrotit. Za dvě hodiny se dostal k městu a pak do něj s celou armádou vtrhl.
Král, zatím u svých tří dcer.
Král: „Dcery moje, vězte, že královský slib je královský slib a pakliže Radkyně z Peckovic zabije draka stane se králem, pro jednu z vás mužem a druhým bratrem.“
Třetí dcera: „A je hezký a urostlý?“
Král: „Je to bojovník, silný, vychytralý a přísný, ale jistě má také v sobě něžnost a krásu!“
Dcery: „A otče, která z nás si ho vezme.“
Král: „Ta nejstarší!“
Radkyně z Peckovic zborcen krví svou, dračí, i obyvatelů města zahnal draka do rohu kostela Nejsvětější Trojice. Pak zvedl meč do výše a proťal draku srdce, ten padl k zemi a na místě zhynul. Zeman si sedl na zem, několikrát se nadechl, pak vstal otočil vojsko nebo to, co z něho zbylo a zavelel na pochod. Vyrazili přes zámek Doudleby nad Orlicí, který se nachází v podhůří Orlických hor. Zámek je stavěný do charakteristického čtvercového půdorysu, celý je bohatě vyzdoben početnými římsami, arkádami, sgrafity, renesančními kamny a dochovanou malbou ve velké místnosti tzv. „Čertovou svatbou“, která čerpá z antické látky. Pak se Radkyně z Peckovic se svojí armádou obloukem vyhnul zámku v Častolovicích, aby byl co nejdříve v Hradci. Častolovický zámek z 16. a 17. století je vlastně stavbou mnohokrát přestavovanou, uspořádánou do dvou hlavních nesourodých částí a to panské a hospodářské. Na zámku se zachovaly renesanční fresky na téma římských dějin a také renesanční obrazy českých mistrů. Na nádvoří se nachází kašna stará přes 250 let. A jeden čas zde pobývali Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský a František Palacký.
Král se svými dcerami v největším štěstí čekali v paláci na příchod jejich zachránce. Náhle se otevřeli ohromné dveře sálu a do nich vstoupil vysoký muž celý od krve s dlouhými scuchanými vlasy a s ním deset dalších po zuby ozbrojených válečníků.
Král: „Jak se opovažuješ, takto předstoupit před svého krále!“
R.z P: „Již nejsi můj král“ a jednou rukou nadzvedl krále a vrazil mu meč hluboko do břicha, pak ho pustil k zemi.
Dcery: „Né, otče! Je mrtev, ach bože!“
R.z P: „Která z vás je nestarší!“
Třetí dcera: „To jsem já, můj pane!“
R.z P.: „Tak, pojďmem, kostel čeká.“
Tak odešly dcery mrtvého pána do kostela na svatbu a zvolení nového krále. Radkyně z Peckovic dostal celé království, hodnou ženu a dvě krásné sestry. Byl spokojen a obyvatelé celého království také, jelikož již drak neohrožoval jejich město a daně se nezvýšily. Znovu se mohli těšit z jejich překrásné země plné památek a přírodních krás. A pohádky je konec.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Tři sestry | Oči plné kouře |