Školní výlet :))

Je to pravdivý obraz z jednoho z našich školních výletů. Na začátku školního roku jsme jeli do Brna... (snad Vám nebude vadit, že je to na pokračování :)) A taky je to dost subjektivní.


Autor: Kemet , 5.4.2003, Povídky

  

1. NA NÁDRAŽÍ




"Aaau! Čum, kde šlapeš, vole!" zařvu na Filipa, který mi celou váhou stoupnul na hnátu.
"Trhni si nohou."
"Vrať se do hrobu a radši mi řekni, kde je Anča."
"Jak já to mám vědět?"
Radši opouštím Filipa a jdu hledat Annu sama. To zas mají všichni náladu. Copak já můžu za to, že musel vstávat tak brzo? Nevím o co mu jde, každý den, kdy se cournem ze školy, je přece k něčemu dobrý, ne? Jak znám Anču, bude zalezlá někde v teple, a tak zamířím k hlavní budově Svinovského nádraží. Chvilka přemýšlení, kterou část dveří otevřít - no co, je to 50:50.
"Hm, tak ne." Konstatuju, když se rozplácnu na vstupních dveřích a nějaká babička za mnou se může potrhat smíchy. No, tak to byla zrovna ta druhá půlka dveří. Baba jedna. Zaberu za druhou část a dveře konečně povolí. Trochu naštvaně vpluju do místnosti a po krátkým hledání najdu spokojenou Anču a k ní ještě Káču. Nedělaj samozřejmě nic jinýho než drbou. Prostě klasika.
"Ahój, kde jseš tak dlouho. Já už tu kvůli tobě div nezmrzla," hlásí Anča. Dojdu k názoru, že jestli míní umrzat zrovna tady v tomhle teplíčku, je nejspíš hóódně teplomilná.
"No jo, vždyť už jsem tady, tak co, je tu něco zajímavýho?"
"Jestli považuješ bezdomovce a důchodce za objekty hodné našeho zájmu, tak jo."
Musím uznat, že má pravdu. V budově nádraží se povalují dva bezďáci a u okénka nervózně přešlapuje ta protivná baba.
"Tak jdem ne?" vyzvu holky a čekám narážky typu, že jsem blbá, protože do tý zimy by normální člověk nevlez. Ty mi ale vyrazí dech, protože se bez zbytečnýho tlachání zvednou a šourají se k východu.
Venku na nás už čeká zbytek třídy a samozřejmě, jak jinak, naše milá třídní.
"Brej den," ozve se trojhlasně na adresu profesorky a dále si jí nevšímáme. Zapleteme se do hovoru ostatních. Po chvilce nám dojde, co řeší. Hanka, naše spolužačka, nedorazila na nádraží v danou hodinu a je po ní vyhlášeno "celostátní pátrání". Za chvílí někomu zapípá mobil. Ha, nějakýmu šťastlivci přišla zpráva. Venda začne hrabat v baťohu a konečně vyprostí mobil. Po přečtení zprávy pustí do éteru informaci, že Hanka je doma, objímá mísu a vydatně zvrací. Všichni jak na povel se otočíme a podíváme na Jirku.
"Já nic!" brání se. Vybuchneme smíchy.
"Takže Hanka nepřijde?" ptá se třídní. Ani nečeká na odpověď a začne nás počítat. Právě včas, přijíždí vlak.





2. VE VLAKU


"Teda holky, to je luxus, co?"
"Hm, ale je mi líto těch chudáků, co musí jet s náma."
"Tu je celkem volno, tak jdem!!" ozve se někdy ze předu. Mažu dál a v dalším kupé vidím Anču, že se už uvelebila na jedný dvojce a mává na mě. Neváhám a jdu si sednout vedle ní. Přidá se k nám ještě Katka, Eva, Irča, Lenka, Martin, Standa, Ondra a pár dalších. Postarší pán, který si až doteď četl celkem spokojeně noviny, se na nás zhnuseně podíval. Jojo, pochopil správně, už tolik klidu mít nebude. Do pěti minut jsme si kupé "přestavěli" po svém. Jedna žena to vzdala a šla si hledat místo jinde. Všichni si rozbalujeme, někteří se zděšením, své svačinky. Přestože jedeme rychlíkem, připadá nám, že se spíš trmácíme nějakým vesnickým motoráčkem. Z toho vyplývá, že hledění z oken a pozorování krajiny nesklidilo úspěch, neboť i ty nejotrlejší přestalo bavit čumět v jednom kuse na jedno a to samý. A tak přijdeme na chuť cole smíšené s jinou, zajímavější tekutinou, ze který by třídní asi moc radosti neměla. Flaška stačila oběhnout 1 kolo po 2 kupé a poté zmizla neznámo kam. Opět se začalo ozývat reptání, ale vlak se už konečně rozjel. Monotónní zvuk jedoucího vlaku na nás působil blahodárně. Skoro všichni zavřeli hubu. Ne na dlouho. Po půl hodině bylo asi uznáno za vhodné, že jsme až moc hodní a klidní a svým chováním se začínáme přibližovat k "elitě národa", jíž býváme občas neprávem nazýváni. Takže do Brna jsme dorazili s mírným zpožděním, ale s úsměvem na rtech. Vyjma profesorský dozor.

Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Zatím žádné komentáře