Rozešli se. Bezděky přemýšleli kde co ten druhý dělá, ten den a pak i další den a mnoho dalších dnů, ale to na tom nic neměnilo. Ono už to přece nestálo zato, když nejedla houby a on zase nemusel její oblíbené buchtičky s krémem. Taky v názorech na příchutě corn flakes se rozcházeli. Tak proč být spolu, když si vlastně nikdy nesedli. Tolik rozdílů, neměli vůbec nic společného. Nemají nic společného! Nechtějí spolu být! Proč to nikdo z jejich okolí nechápe?!
Ta pitka minulý měsíc? To bylo s kamarády, pěkně se zlili. No a co, že tam byla „bejvalka“. Nakonec šel k ránu domů, cik-cak po bílé čáře. Je sám. Sám ne! Má kamarády a co se s ní rozešel, má na výběr. Kterou? Kdo to ví, má jich desítky, co o něj stojí! Všechny by je mohl mít?! Mohl, kdyby chtěl… A pak to zaspal u smrku. Dobrý výběr.
Včera měla buchtičky, pařila s kamarádkou na Kabáty a nemusí řešit obvyklou výtku o výběru jídla a písniček. Kámoška jí věnovala krásnou propisku. Je akorát na podpisování papírů v kanclu. On jí tenkrát taky jednu dal. Náplň došla a kolega jí vyhodil, blbec. Ne, není jí to líto, jen jí to není lhostejné. Je to součást jejího světa. Totiž bylo to součástí! Minulé léto, to je taky minulost. To jak byli jen tak spolu sami na dovolené. To přece nic neznamená, že se ani jednou nepohádali. Vždyť se k sobě vůbec nehodíme. Kde jen je nějaká propiska…
Zítra vyráží v autě po kontinentu, pro víno, taky na fotky… jen tak.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Na rozcestí | Pláž | Boj | Sny v textilu | Hlasité ticho