Poslední střídání

Bohužel jsem se neubránil několika výrazům, běžně užívaným v hokejové "hantýrce," proto zde uvádím vysvětlivky pro ty, kteří hokeji příliš neholdují. Pokud tu budou vysvětlovány výrazy, které "každý" zná, pak se omlouvám. Pojmy: mantinel= hrazení, zeď, obklopující hrací plochu; křídlo= "boční" útočník; centr= střední útočník; touš= kotouč, puk; buly= termín pro rozmístění hráčů před hozením puku rozhodčím na tzv. bod pro vhazování; beci= obránci; z první= střela z první rány, bez zpracování puku.


Autor: Gustik5, 7.6.2012, Povídky

  

Pot mu stéká z čela, pálí ho v očích. Těžce oddechuje. V rukou pevně svírá hokejku, vnímá její povrch, její lesk. Skrz mřížku hledí na tvrdé, trochu potrhané rukavice. Poté obrací pohled na rameno, kde se na rukávu dresu skví jeho číslo, šťastná pětka.

Musí rychle načerpat ztracené síly, než opět půjde na led a vtrhne zpět do neúprosné a vyčerpávající hry. Bere do ruky plastovou láhev s dlouhým sosákem, a žíznivě polyká její obsah. Všichni spoluhráči kolem jsou vysíleni stejně tak, jako on. Zvedá se a jde k mantinelu, ke své pětce. Obhlíží hrací plochu a soustředěně těká očima z hráče na hráče, až nachází toho, kterého má jít vystřídat; levé křídlo.

Opírá se o hrazení a netrpělivě čeká, až se jeho hráč rozjede ke dvířkům a on bude moci skočit na led. Po očku také sleduje časomíru, stav je špatný, jejich tým zelených prohrává o jeden jediný bod, přičemž do konce zbývá pouhá minuta a půl. Obrací pohled ke hře a sleduje její vývoj.

Centr náhle posílá kotouč na pravé křídlo, které zpracovává puk, objíždí dva hráče a střílí, touš neúprosně míjí brankářovu lapačku, a končí v síti červené branky. Rozhodčí napřahuje paži směrem k bráně, a píská.

„Gól!“ křičí r trenér a hráči na střídačce se radostně přidávají, euforie štěstí se všem dostala do žil, a vlila do nich novou vlnu energie, podobně jako injekce adrenalinu. Hráč s číslem pět se přidává k ostatním, a radostně buší do mantinelu, stejně jako jeho spoluhráči. Šťastný střelec důležité branky nyní jede kolem hrazení, a plácá si s jásajícím týmem. Vyrovnáno, zbývá necelá minuta do konce.

V následujících sekundách dojde na lámání chleba. Možnost remízy je nepříliš vysoká, mnohem vyšší je pravděpodobnost těsné výhry o bod. Vyhraje ten, kdo udělá nejméně chyb. Štěstí je vrtkavé a jde o vteřiny. Hra je rychlá a krutá. Buď zelení, nebo modří.

Trenér zelených hlásí rozhodčímu time, a poté uděluje rady pětici hráčů, která se právě chystá na led. Mezi nimi je i on, třese se nervozitou, slaný pot mu neustále stéká do očí, kde nesnesitelně pálí, cítí ho i v nose. Sundává si rukavici, a ukazováčkem, obaleným v dresu si stírá pot z víček a čela. Trenér právě včas předal všechny potřebné pokyny, hráč jej ale příliš nevnímal, načež časomíra spolu s rozhodčími hvízdáním ohlašuje konec onoho krátkého přerušení hry.

Otevřenými vraty střídačky kráčí druhá pětka na plochu, a vyměnuje si tak místo se střelci vyrovnávací branky. Hráči se staví na buly. Rozhodčí v pruhovaném dresu zvedá puk. Všichni jsou napjatí a nehybní, jako by zamrzli do ledu. Remíza, jedna branka rozhodne zápas, finále žákovské ligy.

Puk letí k zemi. Odštípává led. Hokejky centrů se střetávají, načež se kotouče zmocňuje protivník, konkrétně obránci, kteří puk vysílají svým modrým křídlům. Ta se rozjíždějí do útočného pásma. Zelení beci však díky úzkostlivé snaze zabránit vstřelení branky získávají puk, přihrávka je spracována středním útočníkem, který jej zaváží do středního pásma. Čas běží. Časomíra na stěně haly odtikává poslední vteřiny zápasu.

Centr objíždí dva nepřátelké hráče a míří k bráně. Pět vteřin do konce. Napřahuje se ke střele, tu však zahlédne na levé straně bruslit ku brance modrými nepozorovaného hráče s číslem pět. Naznačí tedy střelu, puk však vysílá ke šťastné pětce. Ten střílí z první, touš míjí brankařobu lapačku, a... Končí v síti. Rozhodčí píská, a napřahuje paži. V té chvíli časomíra troubením ohlašuje konec zápasu. "Gól!", křičí znovu sborově hráči na ledě i na střídačce , kteří otevírají dvířka a přidávají se k nadšenému chumlu, obklopujícího hráče s číslem pět, kterému seve víru zmatených myšlenek v unavené hlavě vynořila jen jedna; Vyhráli jsme!

Trenér vítězů jen s úsměvem stojí na střídačce, hrdě hledí na své svěřence, a jakoby pro sebe tiše říká; "Dobře, kluci."

Zobrazeno 16x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Dedek 8.6.2012, 22:22

Já to tedy na pětku nevidím, promiň, snad čtyrka neurazí. Myslím, že se Ti tam vloudila chybka: „Gól!“ křičí r trenér, to R tam má být?

kvalitní komentář (0)

Reakce: Gustik5 8.6.2012, 22:32

Neurazí, podle mě to ani na tu čtyrku není... A to r tam být nemá, je to chyba...



kvalitní komentář (0)Reakce: Gustik5 8.6.2012, 22:32

Díky za komentář.



kvalitní komentář (0)Reakce: Dedek 8.6.2012, 22:36

Jsem rád, že to tak bereš. Ubažoval jsem o trojce, ale jsem takový dobráček.



kvalitní komentář (0)Reaguj >>