Dveřmi nalevo se vchází
za nářkem tmavých šatů
tichých básní hrdliček,
co se tu krčí
za pomníky a hroby,
pod košatými stromy,
za listopadovými momenty,
kdy vánek zpívá dešti.
Tak právě tam se vchází
s průvodem zbylých.
Dívám se na to všechno
v písni tvého světa
a za řadou monstrózních hrobů vidím,
jak do jámy spouštějí mou rakev.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Mir - je příliš pozdě | Výše a hlouběji | Táňa Fischerová | Sebeterapie | Není cest