Už v předsíni se mu něco nezdálo. Někdo použil rezervní bačkory. Zvýšil se mu srdeční rytmus na sedmdesát procent maxima, co by za to jiní při aerobiku dali.
Vstoupil potemnělého domu, svítil si mini baterkou na klíčích. I to mihotavé modré světýlko mu stačilo k tomu, aby zdárně zkontroloval všechna zákoutí bytu, jen naoko se tvářícího spokojeným manželským souzněním.
Sáhl na žárovku u velké lampy v obývacím pokoji. Ještě teplá.
Pohlédl na meteostanici, řízenou radiovým signálem - 23 stupňů, neklamná známka přítomnosti další osoby, útlá, padesátikilová žena nemůže vyprodukovat tolik tělesného tepla sama...
Zakouřeno. Menší viditelnost alespoň o pět procent.
V odpadovém koši vysypaný popelník, jen pětina z nich patřila manželčině značce.
Kuchyň skýtala další stopy - rychlovarná konvice podle ohmatu byla použita minimálně před hodinou a třiceti sedmi minutami. Myčka nádobí obsahovala dva šálky na kávu a dvě sklenky od... od vína!
Někdo tu byl!!!
Srdce se mu málem zastavilo, když objevil přes opěradlo židle květovanou košili. Až tak přímý důkaz nečekal.
„Ta mrcha!“
Rozzuřený vletěl do ložnice, razantně rozsvítil a prohledal deku své pelesti. Ustlaná o tři centimetry jinak, než ráno.
Popadnul klidně spící manželku za ramena a zatřásl s ní.
„S kým si tu byla,no tak, ty couro. Kdo tu byl? Slyšíš, mluv!“
Vyděšeně se probrala a začala bránit fackám. Chtěla se obhajovat, ale nešlo to... V zoufalé křeči se zamotala do cejchy, sklouzla a hlavou se uhodila do nočního stolku.
Poslední, na co myslela, než upadla do mdlob, bylo, že do zítřka kamarádce už tu košili určitě neupraví...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Jen pryč - 1. část | Splněný sen | Neposlušná žačka | Jen pryč - 6. část | Jen pryč - závěrečná část