Nehoda

Příběh z mého života..


Autor: Hannele Miltaison, 9.2.2009, Povídky

  

Je to už víc jak 6 let, ale přesto to mám stále před sebou… Ta vzpomínka se otiskla do mé mysli a už ji asi nikdy nevymažu.
11. září 2002. Jak ironické datum. Bylo krásné podzimní odpoledne,zrovna mi skončila hodina dramatického kroužku. Strašně jsem spěchala, i když jsem neměla ke spěchu důvod. Snad už jsem chtěla být co nejdřív doma? Kdoví…
Blížila jsem se ke křižovatce, na které bohužel ani dodnes není semafor.
Navíc po stranách silnice parkuje spoustu aut a pokud je člověk malého vzrůstu stejně jako já, musí vyjít až do vozovky a podívat se, zda něco nejede. Jak jsem tak šla svižným krokem, zahlédla jsem, že mi v dálce jede trolejbus. Chystala jsem se přejít přes křižovatku, ale nerozhlédla jsem se. Trolejbus už byl téměř na zastávce. Vstoupila jsem do silnice. Bílé auto bylo pouhých 5 metrů ode mě. Zůstala jsem stát jako přilepená, neschopná pohybu. V tu chvíli jsem si uvědomila, že budu za pár vteřin mrtvá. Nenapadlo mě, že bych snad mohla přežít. Hlavou mi běžely všechny vzpomínky neuvěřitelnou rychlostí. Bude to bolet? Auto nestihlo zabrzdit a srazilo mě. Žádná bolest, žádný křik, moje tělo bezvládně dřelo o asfalt. Po 30 vteřinách jsem otevřela oči.
„Kde mám boty? Jsem v nebi, nebo co?“ Tohle byla první slova po mém
znovuzrození. Neznámý pán mi pomáhal vstát a já se starala o boty… Ležely kousek ode mě. V tom zmatku a chaosu jsem uviděla řidiče, co řídil to nešťastné auto. Byl opravdu zoufalý, ale pomáhal mi. Zavolal záchranku a ptal se mě, jak mi je.
Jedna paní si vyžádala číslo na mou mámu. Přijela zároveň se sanitkou.
Když jsem se částečně vzpamatovala z toho obrovského šoku, zjistila jsem, že mám vylomený přední zub, odřené čelo a spoustu modřin na celé levé polovině těla. Ale to bylo to nejmenší. Sanitka mě odvezla do nemocnice a poté jsem absolvovala spoustu vyšetření, ale bohudík jsem neměla žádná vážná zranění.
Tato nehoda však poznamenala mou psychiku. Bojím se přecházet všude, kde není semafor a rozhodně nemám v plánu mít řidičský průkaz. Ale třeba jednou, kdoví…

Zobrazeno 49x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Jenny 14.4.2012, 05:25

je to takovej popis co se stalo.
škoda, a to dvojí.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Tomáš Zdechovský 20.11.2011, 20:03

Je to příběh života a to se vždy cení - chce to trochu stylisticky dotáhnout, ale jinak jsem si to představil do posledního detailu. Tom

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Thaddeus Colman 9.2.2009, 20:10

Souhlasím s Melissou - tohle povídka není. Tohle se dá psát třeba na blog (i když i na ten to není nejlepší téma), ale na literárním serveru bych si představoval trochu něco jiného.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Melissa 9.2.2009, 16:20

No nevím, zážitek to musel být hrozný, ale povídkou v pravém slova smyslu bych to nenazývala.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>