Máte rádi sex ?

  

Máte rádi sex?

RE = redaktor; jiné trojice velkých písmen jsou zkratkami jména interviewiovaného.




Václav Klaus, prezident republiky:

"Ne, takhle se mě nemůžete ptát. Navíc na podobné laskominy jakožto prezident skutečně nemám, opravdu nemám čas. Mimoto je na zámku v Lánech touhle dobou děsná zima. Okna netěsní, táhne tam jako v České republice - ne, tohle vymažte! Chtěl jsem původně říci, že tam táhne jako v hladomorně. Zeptejte se raději mých meteorologů a astrologů, jaká bude předpověď výškového větru.
Mrzí mě to, ale nyní máme v Lánech jisté problémy z mykologického oboru - šíří se nám v zámku různé plísně, povětšinou tropického původu. Tuhle epidemii tam při svých cestách po světě zanesl můj předchůdce - ne, já ho opravdu, ale opravdu nemohu jmenovat, neodpovídá to diplomatickému protokolu, který ctím nade vše a znám jej lépe než Ivo Mathé.

Jinak musím zdůraznit, že sex považuji za prostředek opravdu, ale opravdu výjimečný, který zásadně nehodlám zneužívat ke své osobní radosti nebo dokonce jako nějakou návykovou drogu."

RE: "Vaše tvrzení o zcela výjimečném prostředku mi připomíná jeden projev, ve kterém jste něco podobného tvrdil o udělování milostí."

KLA: "Jistě, však se také o podobnou situaci jedná. Snad jen s tou specifikou, že před započetím sexuálního spojení udělím milost sám sobě. Naštěstí podle platných zákonů nemusí prezident udělování milostí protokolovat, úřadovat při tom, a zejména takové záležitosti nechutně medializovat, jako to s oblibou činil můj předchůdce."

RE: "Ale co vaše půvabná polomladá žena Livia, co ona vašemu překvapivě opatrnickému stanovisku k této závažné otázce říká, pane prezidente?"

KLA: "Livia? Ta zásadně neříká nic. Ona raději jedná. Jde vždycky rovnou na věc. To víte, byla léta členkou dozorčí rady společnosti... Ne, já vám skutečně, ale skutečně jméno té společnosti nemůžu prozradit, protože jsem ho mezitím zapomněl. Jinak mi ale paměť slouží znamenitě, musím to zaklepat... [klepe na dřevo]... Vstupte, prosím !"







Petra Buzková, ministryně školství:

"Provozuju to už léta a unavená z toho nikdy nebývám. Spíš příjemně osvěžená jako po ranní koupeli v moři na Kajmanských, pardon, na Kanárských ostrovech. Máme odhlučněné ložnice, takže slastné výkřiky nejsou naštěstí slyšet ven. Abych byla úplně přesná - nebyly slyšet do doby, než mi sem ten zatracenej mizera Gross pod záminkou výměny kabelu k mobilnímu telefonu nechal tajně nainstalovat odposlech. Zatím jsem ani jednu štěnici nenašla, tak ať si ten prasák poslechne, jak to doopravdy zní, když se člověk plně oddá nespoutatelným vášním."

RE: "Tou štěnicí zřejmě myslíte současného ministra vnitra Stanislava Grosse."

BUZ: "Vy máte ale nápady! Štěnice je přece miniaturní odposlechový zařízení, který tak dobře známe ze stížností některejch poslanců. Už to vlastně ani není tajný, vždyť se koukněte na nějakej kriminální thriller v televizi. Blbý je, že ty skutečně kvalitní štěnice se moc špatně hledají. V domě jsou snad tisíce možných úkrytů a jen v každé z mých devíti ložnic jich jsou stovky - to víte - vyspělý západní technologie už nám pěkně začínají otravovat život..."

RE: "Tady něco nehraje, vážená paní ministryně. Vy tedy velice dobře víte, co to je takzvaná štěnice a jak funguje. Přitom jste se nechala nachytat na tak průhlednou záminku, jako je výměna kabelu k mobilnímu telefonu. Přece žádný takový kabel neexistuje!"

BUZ: "Kdopak vám špitnul, že jsem se nechala nachytat ausgerechnet já? To víte, měla jsem tu samozřejmě milence a ten zůstal v domě několik hodin sám. Já mám přece svý ministerský povinnosti, jenže ten chlap je úplný technický embryo - to on se dal na ten neexistující kabel nachytat. Já si svý milence vybírám podle jinejch kritérií než podle technickýho vzdělání - a ten chlapík svý kritérium opravdu měl. Tááákhle dlouhý!" [dělá posunek, jako když se rybář chlubí v hospodě kapitální štikou, kterou nedávno ulovil v místním kačáku]







Miroslav Grebeníček, předseda KSČM:

"Naším krédem je takzvaný soudružský sex. Je to dokonce neoficiální část programu naší strany. Ze soudružských mileneckých vztahů mohou vzniknout komunistická manželství a v nich se budou rodit děti, které budou od nejútlejšího věku vedeni k té nejlepší existující ideologii. Jistě chápete, kterou ideologii mám na mysli."

RE: "Já jsem se však neptal na program vaší strany, ale na váš poměr k sexu."

GRE: "Soudružka Švorcová byla dřív v posteli báječná, ale stárne a je už mnoho let po přechodu. Děti už nemůže mít ani božím zázrakem. I Marie Kabrhelová byla zamlada pěkně divoká. Jsou zde však mladší, půvabnější, a zejména perspektivnější soudružky, které se nám daří přesvědčit, aby pro naši stranu pracovaly profesionálně. Orientujeme se především na regiony s vysokou nezaměstnaností a nespokojeným obyvatelstvem. Zakládáme tam naše vlastní zařízení, která jsou finančně dostupná i chudým lidem."

RE (užasle): "Chcete snad naznačit, že KSČM má své vlastní veřejné domy?"

GRE: "Proč bychom je neměli mít? Nad prohnilými kapitalisty musíme zvítězit jakýmkoliv způsobem. Násilí není jediná a zdaleka už ne ta nejlepší cesta. My zvažujeme všechny možné způsoby, jak získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Komunistické veřejné domy s cenami přístupnými našim soudruhům a lidem, kteří se našimi soudruhy v přijatelně blízkém časovém horizontu mohou stát, jsou pouze jedním z možných způsobů, jak lze většiny v poslanecké sněmovně dosáhnout."

RE: "Používáte při financování vašich - ehm - vykřičených domů - kdysi vámi samými tolik propagovanou, a přitom rozporuplnou účetnickou metodu zvanou chozrasčot?"

GRE: "Samozřejmě, že se o to snažíme, ale uvědomte si, že naše soudružky ve veřejných domech pracují dobrovolně ve prospěch KSČM jako celku. Máme vysoké cíle a nehodláme se utápět v nějakém chozrasčotu, případně v jiných podezřelých účetních machinacích, v dnešní době tak obvyklých v soukromém sektoru. Úřední šiml v našich řadách už dávno nemá co dělat. My používáme při financování stranických veřejných domů moderní metody. Například se snažíme vypisovat granty na jejich podporu, jelikož celorepublikový pokles porodnosti samozřejmě ohrožuje i naši stranu. Proto je také v našich veřejných domech preferován nechráněný styk. Možná namítnete, že tím riskujeme rozšíření AIDSu, ale HIV v krvi se už dneska dá stanovit poměrně rychle. My neriskujeme lidské životy, pane redaktore, nýbrž jdeme odhodlaně za svým cílem!"

RE: "Pane předsedo, uvědomujete si, že v době, když jste si veškerou moc ve státě uzurpovali vy, tak jste vykřičené domy označovali jako symboly mravní degradace kapitalizmu. Jak mi odpovíte na tohle?"

GRE: "Že jsme využili zahraničních zkušeností, i když tentokrát nikoliv z východu. Komunistické veřejné domy jsou nadějnou cestou k opětovnému vítězství socializmu nad kapitalizmem, k čemuž nám dopomáhej Bůh všemohoucí."

RE: "Vy mě doslova šokujete, pane předsedo. Dříve jste přece proti církvím urputně bojovali. Proč najednou takový nečekaný obrat?"

GRE: "Pochopili jsme některé předtím trestuhodně opomíjené souvislosti. Víra v Boha s principy socializmu vlastně nekoliduje. Aspoň ne u prostých lidí. Proč bychom si svými rozpory s věřícími zbytečně dělali nepřátele, když se z nich mávnutím kouzelného proutku mohou stát naši spojenci na cestě za znovunastolením socializmu. Všemohoucí je nyní naším spojencem."

RE (zoufale): "Bůh uchovej!"

GRE (jásavě): "Až na věky, soudruhu!"







Olga Šábková, přebornice v aerobiku:

"Můj trenér Adonis je se mnou v tělesném kontaktu velmi často. Patří to přece k jeho povinnostem. Upozorňuje mě, které partie svého těla bych měla důkladněji trénovat a jak si přitom mám nejlépe počínat. Samozřejmě, že se odbornými dotyky často přesvědčuje, jak se mi trénink daří a zda už mám příslušné části řádně vyvinuté. Přiznávám, že někdy trvají Adonisovy dotyky mnohem déle, než je pro potřebné zjištění z čistě odborného hlediska nutné. V takovém případě cítím v těchto partiích příjemné napětí, což on vždycky neomylně vytuší. Ne - sexu s trenérem Adonisem se nebráním, protože i tohle je součást mého tréninku. Trenér se z průběhu sexuálního spojení dozví mnohem více než z pouhého dotyku. Jistě mně rozumíte."

RE: "Já osobně tomu rozumím tak, že svůj milenecký poměr s panem Adonisem záměrně prezentujete zkresleně. Skutečný stav zakrýváte záplavou odborné terminologie."

SAB: "Jestli to doslova takhle napíšete, tak se sejdeme v soudní síni a vy v ní budete stranou žalovanou. Vezměte to laskavě na vědomí."

RE: "Jako novinář jsem byl už před soudem víckrát a rozhodnutí soudu vždycky znělo, že jsem napsal pravdu. Vy snad máte ráda soudy?"

SAB: "Já jsem většinou ráda, když mě filmují nebo fotografují. Jenže to musí být v přiléhavém cvičebním dresu v tělocvičně, a ne u nějakého soudu. Tam bych si věru žádnou reklamu neudělala. Bohužel jsem vám toho při svých mimovolných vzpomínkách na ta slastná spojení dvou těl řekla o sobě příliš mnoho. Pane redaktore, prosím vás, zničte tu kazetu! Nabízím vám za to buď peníze - anebo sama sebe."

RE: "Pak není o čem přemýšlet - chci samozřejmě vás, Olgo! Kdepak ten akt lásky provedeme?"

SAB: "V mém domě to nepůjde! Nechci přijít o Adonise, je totiž opravdu báječný, ale zároveň hrozně žárlivý - to víte - nechce o mě přijít a já se mu ani nedivím. V hotelu to taky nejde. Byla jsem už mnohokrát v televizi, a tak jsem příliš známá. Bylo by to možné u vás v bytě?"

RE: "Jistě. Ale snažte se dát mi všechno, co ve vašem vytrénovaném těle je, jinak tu kazetu nezničím."

Tak se stalo, že jeden z redaktorů akvíroval tripla...

Zobrazeno 13x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Jenny 7.4.2012, 04:08

poslední přihlášení - září 2008

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>