kvítí...

Autor: Prefeta , 30.11.2012, Povídky

  

Jsem lajdák, zase mi to trvalo, než jsem se k tobě dobelhal. V krámku naproti jsem ti koupil jmelí, ta zlatá je nechutná, nechutnej je i ten proces Vánoc, všichni slavěj a nikdo neví, co. Banky slavěj, a věděj co, ale to sem nepatří... Byla tam zrovna nějaká salva, kamery. Papaláš nebo hrdina, alespoň vidíš, že je jedno ke komu si stoupne, akorát někomu k tomu pak střílej. Nám přestali Ukrajinci kopat, a zhasli bobíka, co tam tvořil novej chodník. To bylo hezký, kluci pili limonádu a koukali na nás, umíš si představit ten paradox? Nezaujatost a prožívání, jeden je v práci a bere to jako zpestření, druhej je v prdeli a moc to nebere, ale tak už to holt chodí.

Strašně si studila, ale bylo mi to jedno, co má hřát, hřeje i tak. Baví mě to ticho tady, akorát by ti sousedi mohli trochu míň řvát,vždyť se tu nedá takhle ani žít.

Už dostříleli, pašáci, už ani profesionálové se netvářej zaujatě. Jak často asi takhle střílej? Rutina zabíjí, říkal jsem to vždycky, já chci libovej song a párty, jenom abys věděla...

Zobrazeno 15x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

stranger 1.12.2012, 09:07
Hodnocení: 5

první dvě věty, a první vjem, že přehršel zájmen, to, ti, ta, ten...
trochu rozhodilo, ale další (vjem) jinde - myslím že velmi dobře napsaná věc, a ač neholduju sáhodlouhým textům, tady bych skoro uvítal i delší kus v tomhle stylu...

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>