Každé Vánoce u nás v rodině probíhají stejně. Máme živý stromek, kapra neděláme a k štědrovečerní večeři máme bramborový salát. Letošní Vánoce mi však přišly trochu jiné než kdy jindy. Je mi 15 a mám spoustu kamarádů, se kterými jsem se dříve kamarádil méně než teď. Tento rok se mi zdá, že mi přibývá hrozně moc kamarádů. Ne že by se mi to nelíbilo, ba naopak. Ale jedno mi vrtá hlavou.
Asi před měsícem postavili na našem sídlišti malé dětské hřiště s houpačkami. Někdo by si pomyslel, že je to pro malé děti, ale opak je pravdou. Je to střed sídliště, kde se slézá celá škola, a tak mi právě to hřiště pomáhá potkávat nové tváře. Nejvíce je komické, že tam chodí i žáci, kteří naši školu již dávno vyšli. Touto krátkou povídkou jsem chtěl prostě říci, že i věc, která se zdá být na první pohled pro malé děti, se může stát místem setkání řady lidí. A také to, že nejlepší dárek k Vánocům je skutečnost vědět, že je na světě několik málo bytostí, které tě mají rády a jsou tvoji kamarádi.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
CLUEDO aneb vražedný happy end | Jak přijít k penězům... | Vážná hudba | Popis | Písnička