Kasino Praha

...


Autor: Antonín Sander , 20.4.2014, Povídky

  

Sotva šel. Ranní slunko na pražském Václaváku mu pálilo poslední zbytky zraku. Turisti si fotili Národní muzeum a on se jim snažil vyhnout. Připadalo mu, že je horko, ale oni na sobě měli bundy. Kousnul do toastu z Mekáče a chystal se vrátit dolů.
Černé dveře bez označení se otevřely. Prošuměl kolem herních automatů a opatrně scházel schody. Červený koberec se zlatými korunkami se tvářil čistě a slavnostně ho vítal. Však ho také před chvílí paní uklízečka luxovala. Cítil, že by také potřeboval trochu pročistit. Stačila by hlava.
Hrálo se nonstop. Poker. Sympatická krupiérka, která tu s nimi seděla už nějakých čtrnáct hodin se smutně usmála a vyzvala ho ke koupi nových žetonů. Už by asi také ráda šla někam domů. Spát.
Usadil se. Pocitíl lehkou bolest v zádech. Další dva tisíce už ho nevytrhnou. Byl v tom za dvacet.
- Ale, ale, pane profesore, ještě se vám nechce jít spát? - Říkali mu profesor, ale on učil jenom na základce. Dřív dost pil, a tak se nedostal výš. Mladík naproti měl v žetonech většinu jeho peněz. Tedy bývalých. Nebyl mu sympatický. Chtěl ho porazit. Jeho poznámku nechal bez komentáře.

...

Hra začínala být ještě ospalejší než on. Před chvílí si spletl listy a kříže. Byl rád, že si to přiznal. Přesto se nezvedl od stolu a nevěděl proč. Všichni museli páchnout jako čerstvé uzeniny. Kouř. Káva a spousta studeného potu. Jeden krupiér nedávno chytil infekci do prstu přimo ze žetonů.
Jeho peníze mizely. Všiml si, že mizí i žetony jeho protihráčů. Z něčeho to kasino žít musí.
Protivný kluk před chvílí odešel. Prý k přítelkyni. Pokeroví hráči nemají přítelkyně. Zamrazilo ho, když si vzpomněl, že kdysi nějakou měl.
Chtěl si o tom promluvit. Všiml si, že se blíží střídání krupiérů a zaradoval se. Svoji prohru na chvíli vytěsnil.

Simona si sedla na bar. Konečně přestávka. Byla otrávená. Deset hodin ráno a ti gambleři pořád neměli dost. Nudní chlapi. Hráli o pár šupů, protože už všechno prohráli. Nebavili se spolu. A k učiteli cítila odpor. Kdyby ho tak viděli jeho žáci. Jako trosku. Kvůli kartám. Během směny vykouřila už dvě krabičky cigaret. Kašlala na to. Objednala si kávu a otevřela třetí.

- Smím Vám připálit? -
Učitel byl trochu nervózní. Líbila se mu. I při tak dlouhé směně voněla a neustála držela pozornost.
- Kdybyste chtěla koupit třeba energeťák, stačí říct. -
Nevěděl jak na to. Nechtěl si ji kupovat, neměl ani za co, ale nějak tu konverzaci začít musel.
- Jak to vůbec můžete vydržet. Tak dlouho. S námi. -

Už zase ji někdo otravoval. Kéž by měla alespoň jednu přestávku klid. Jako zaměstnankyně musela být slušná, ale chtěla ho co nejrychleji odpálkovat.
- Díky, to je dobré, mám už čtvrté kafe. Je to o zvyku. Jako všechno. Ale přiznám se, že už bych nejraději šla domů. - Vyrobila co nejméně křečovitý úsměv a odvrátila pohled zpět. Někam mezi druhý konec baru a popelník.

Učitel to pochopil. V ní jedinou v tomhle baráku doufal. Jenže...kasino asi není to správné místo pro psychoterapii. No. To tedy vážně ne. Vybral zbytek peněz a objednal si taxi. Dorazil domů a usnul. O ničem nepřemýšlel. Všechno zlé nechal pod rohožkou u vchodových dveří.

Když se vzbudil byla tma. Neděle. Devět večer. Posadil se na postel a nic necítil. Na nic nemyslel. Krabička cigaret na nočním stolku byla prázdná. Lehl si a sledoval strop.

Simona pracovala. Už zase. Bolelo jí v krku, ale musela. Smála se a mluvila na lidi, kterými pohrdala. Obtloustlý podnikatel sedící vedle ní ji pohladil na stehně. Naučila se tyhle věci ignorovat. Těšila se. Za tři měsíce už konečně bude bez dluhů.

Zobrazeno 26x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Frida 28.7.2017, 20:25

Zato mě tvé dílko zaujalo. Bavilo mne to, dávám 5

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Jenny 22.4.2014, 09:54

líbí se mi náčrt. takové smutné důvody "proč", nebo i takový je život pod rouškou něčeho. třeba.
jediná výtka, asi pro mě tedy zásadní,
ta přímá řeč.
kde jsou jako uvozovky?
lenost?

kvalitní komentář (0)

Reakce: Antonín Sander 22.4.2014, 11:35

Chtěl jsem na přímou řeč použít m-pomlčku, která se běžně používá. Na svém přístroji jsem ji ale nikde nenašel... Jinde se používá i krátká pomlčka. Někdo jakoukoliv interpunkci vynechává.
Mně se uvozovky vzhledově nelíbí a rozhodl jsem se pro nějakou alternativní změnu. V Česku je běžné, že máme rádi, když je znát, kde něco začíná a končí, a proto jsem se rozhodl pro krátkou pomlčku z obou stran, nikoliv jenom z jedné.

Že je taková forma zápisu OK jsem se dočetl např. zde :

http://beletris.cz/jak_knihu035.php

Co mě naopak mrzí je fakt, že dílo moc nezaujalo. Vkládal jsem do něj velké naděje...



kvalitní komentář (0)Reakce: Jenny 22.4.2014, 14:09

ty mně odkaz (díky za něj) já pro tebe taky jeden - http://cs.wikipedia.org/wiki/Poml%C4%8Dka
a je tam i klávesová zkratka pro tu m-pomlčku a sice:
alt+0151 takže to kdybys to třeba i jinde potřeboval
jinak co se uvozovek týká, tak já s tím měl slušnej problém, a variace na různé jiné zápisy, proč jít po snadné cestě, když ta trnitá (a pro mě uvozovky trnité jsou) má své plusy.
tady konkrétně, u tak krátké věci, kde žádná zvláštní členitost jaksi nevzniká, aneb reakce na tvůj odkaz, bych právě ty uvozovky viděla jako jediné správné. prostě já a můj pohled na to.
tečka.

co se ohlasu týká, jako s tou husou v nějakém tom pořekadlu.
lidem musíš dát čas a oni potom přijdou. věřím tomu.
takže.



kvalitní komentář (0)Reaguj >>