Herecká kariéra aneb konec herců v Čechách

  

Většina lidí tvrdí, že herectví je volbou povolání dětí, a tak nad větou: "Jednou budu herečka," skromně a jen tak pronesenou dítětem mezi řečí, jen s úsměvem pokývají hlavou, jako že to chápou a že s tím souhlasí, přičemž si v duchu říkají: "Však ono ji to jednou pustí, až bude mít rozum." Ale copak je herecké povolání povoláním nerozumných lidí? To je otázka, ke které se lidé, kteří nikdy netoužili po herecké kariéře, jen sotva doberou. Pro ně je hlavní, že má tento názor většina lidí, ale skutečná podstata herectví je už vůbec nezajímá. Jak by se vám líbilo, kdybyste šli do divadla na vaši oblíbenou hru, např. Loupežník od Karla Čapka, a uvaděčka by vám oznámila, že se dnes nehraje; a důvod? Nemá kdo hrát. Jak chcete s tímto přístupem rozvíjet kulturu? Takže hlavním problémem herců je nepochopení u blízkých lidí, proto si nyní uvedeme konkrétní příklad jednoho nepochopeného člověka toužícího po herectví.
Dcera: (Do dveří vchází rozzářená dívka.) Ahoj mami, hádej, kdo byl dnes u nás ve škole.
Matka: (chvíle odmlky.) No to nevím.
Dcera: Víš, jak jsem ti říkala to o tom letáku, jak nabízel DAMU. (Dcera s napětím očekává.)
Matka: Hm.
Dcera: (Nepřestává být nadšená.) Tak dneska k nám o té škole přišel povídat čerstvý absolvent. Nejdřív nám vyprávěl, jak tvrdě musel doma volbu školy prosazovat a jaké měl štěstí, když zrovna jeho pozvali na konkurz televizní inscenace, který nakonec vyhrál. No a já jsem myslela................. no prostě jsem myslela.......
Matka: No?! (Matka podrážděně vyjede s neblahou předtuchou toho, co bude následovat.)
Dcera: No, myslela jsem, teda vlastně chtěla jsem ti říct, že............ (Dcera ztišuje hlas.) bych to chtěla taky zkusit.
Matka: Myslíš konkurz? (Matka předstírá, že neví, o co dceři jde.) Dítě, je mnohem nadanějších děvčat, než jsi ty. (Matka se stále snaží zpochybnit ještě nevyřčené přání dcery.)
Dcera: Já ale nemyslím konkurz. Já bych chtěla zkusit DAMU a pak bych třeba mohla hrát v našem divadle a třeba bych jednou natočila i film. (Říká dcera už opět s nadějí v hlase.)
Matka: (Dramatická odmlka.) Co si dáš k večeři?


Herecká kariéra takto končí ve většině rodin, a tak se mezi námi vyskytují např. talentovaní doktoři, a talentovaní ne proto, že by uměli třeba umělecky odstřihnout pupeční šňůru, ale proto, že se v nich skrývá něco, co se ještě nestačilo vyklubat na svět a ještě stále to čeká na svoji šanci. Na svoji šanci objevit se v záři reflektorů.

Zobrazeno 20x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Sasa2.11.2004, 21:34

Ja si myslim, ze top deset by se melo delat i podle prumeru, protoze, treba tohle ma 8.3 a povidky na prvnich mistech jen neco kolem sedmi...

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Zantovsky2.9.2003, 20:07

hlavně ta tematická propojenost. Píše o DAMU a dialog je stylizován jako divadelní hra (-; Heleď, Šárko, doporučuju ti psát hlavně dialogy, páč ti to jde (včetně těch myšlenek, které - si myslím - celkem vystihuješ). To ostatní kolem (i ten novinářský úvod) můžeš při troše snahy dostat dovnitř; tedy lidově řečeno nemusíš to okecávat, když ty všechny pocity můžeš navodit v rozhovoru, v tom to je, tím to dostane děj. Aby to nebyla jen strohá analýza. Bagr

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

David Havlíček (Mon-gi)2.9.2003, 14:40

Autorka zde nastínila jistě zajímavý problém utlačování talentu v zájmu očekávání rodičů a společnosti obecně. Ale proč se vzdát? Proč se nechat ovlivnit? Rozhodně by stálo za úvahu pokračování v ději

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>