15 133 literárních děl

3 014 autorů

Co je mužům čest a sláva, to je ženám krása a láska.
[Zeyer] Další >>

SBÍRKY OSTATNÍ BLOGY POVÍDKY BÁSNĚ

Havárie

Krátká povídka.

Autor: Dedek

, 19.1.2015, Povídky

Požár v motorové sekci, vybuchující palivo. Marně zápasil Centrální počítač s poškozenou lodí, v jejíchž troskách nacházela posádka smrt.

"Opusťte Korzára!" hřmělo na všech palubách, ale těch, kdo mohli uposlechnou, bylo žalostně málo.

Bioložka Formenová, nacházející se náhodou poblíž přechodových modulů, byla uchopena montážním robotem a bleskově vtažena do záchranné kapsle. Sotva dosedl uzavírací poklop, odpálil kadet Max poutací úchyty a zamířil k Zeronu. Planeta, kterou před pár dny opustili, mírná a přátelská, vhodná k osídlení, se teď měla stát jejich domovem.

Malebné údolí uvítalo ztroskotance záplavou pestrobarevných květů.

"Budeme tu jako v ráji," pronesla zasněně mladá žena a přátelsky poklepala robota, který ji zachránil život.

Fešný kadet s nelibostí sledoval její gesto, a když viděl rozzářená světélka, nejvyšší stupeň blaženosti u montážních robotů, neovládl se a v záchvatu žárlivosti vytáhl laserovou pistoli a vystřelil.

"Co blázníš, Maxi?!" vyhrkla udiveně.

"Nemám rád tyhle tupé plecháče," mávnul opovržlivě rukou a zlehka pohladil její plavé vlasy. "Ochráním tě sám."

Něžně se k němu přivinula: "Nevím, kdy přiletí další expedice, ale s tebou, můj drahý, to bude nádherný život. Dlouhé roky báječného osamění."

"Dlouhé roky?" zarazil se a horečně prohrabával havarijní vak.

"Co je, Maxi?"

"Průšvih, drahá! V tom kalupu jsem si zapomněl přibalit náhradní baterie."