Místní kapela zrovna dohrála svou nejlepší vypalovačku, prokládanou hojnými sóly na kytaru a správně drsným zpěvem, jehož nezřetelná artikulace se zvětšovala s každou přestávkou na občerstvení umělců. Mezi přibližně desátým pivem a osmým lokem vína z lahve se spolehlivě omračujícím účinkem, napadla mého přítele Baťu úžasná myšlenka:"Pojedeme na čundr, ale hned jak skončí zábava!"
Tento skvělý nápad byl okamžitě oslaven v úzkém kruhu mých budoucích spolucestujících rychlým sledem odlivek s rumem. A tak započal onen slavný výlet který se rozhodně nenesl v duchu J.Foglara.
Mírné technické detaily celého podniku jako stany, spací pytle, plavky, byly vyřešeny během pěti minut."Víťa skočí pro stan, zakrývat se nikdo nebude a trenky pro případ koupání máme stejně všichni na sobě,"rozsekl celou záležitost Baťa, čímž se pasoval na vedoucího zájezdu. Bylo s podivem jak se zvyšoval počet zájemců o tuto rekreaci."Můžu jet s váma ?" Ale nemám zrovna u sebe žádné prachy a domů už bych to nestihl," ptal se s nadějí v hlase Ivan v černých polobotkách, bílých ponožkách a bílém svetru."Klidně jeď, na lístek se ti složíme," pravil hlas lidu, složený z výletníků. "Ale živit se budeš muset sám, nejlépe somrováním," řekl Penál, známý svou opatrností na peníze. "To bude v pohodě, já jsem tak rád, že můžu jet taky, jenom budu muset zavolat manželce, že přijdu ze zábavy až za týden." Poslední překážky byly tedy odstraněny a sedm přátel vyrazilo k nádraží.
První ztráty na oděvních svršcích byly zaznamenány již cestou na nádraží.Žvakus, po vykonání aktu, zjistil, že v křoví jímž byl obklopen jaksi není toaletního papíru. Vystoupil však z křoví naprosto vyrovnaný a lhostejným hlasem oznámil, že místo toaletního papíru použil svých ponožek, alespoň je nebude muset prát.
Již při přihlašování se do kempu jsme hrdě odráželi všechny slídivé a podezřívavé pohledy přítomného personálu, nicméně po tvrdém výslechu nám bylo se skřípěním zubů dáno volné místo k rozbití stanu.
Po všech nepříjemných formalitách jsme vyrazili do města na průzkum. Pekař, známý švihák zahlédl ve výloze obchodu rádionky a povolal ostatní pokřikem k sobě. "Hoši kupme si je, bude to úplná bomba, ty vole koukni na ty barvy," a skutečně takových křiklavých barev by se lekl i každý amazonský papoušek se zdravým rozumem. Nejhezčí pohled byl asi na Pepu, jehož snědá tvář opravdu ladila s růžovou rádionkou. Ale kosmetické úpravy ještě zdaleka nebyly u konce. V jiném obchodě, již s rádionkami na hlavách, jsme si zakoupili náušnice. Instalace proběhla rychle. Baťa sevřel nebožákovi hlavu a náušnici nainstaloval, neboť Baťa je známý silák. Poté, co nám uši naběhly do celkem neobvyklých rozměrů bylo jenom konstatováno, že příště bude vhodnější ucho nejprve propíchnout špendlíkem. Baťa se zamyslel: "Tak proto jsem se tak nadřel".
Na druhý den "ráno" , po vydatné snídani složené z deseti startek bez filtru a zhruba pěti piv na osobu, muselo přijít nevyhnutelné. Několik desítek metrů od "jídelny" se nacházela půjčovna loděk!
Tak jako Kryštof Kolumbus, i my jsme vyjížděli do neznáma, bez kompasu, map, jen naše víra, že se jednou vrátíme, držela naši loďku nad vodou. Kapitánem naší posádky se stal Víťa, neboť jeho nos mohl ve tmě směle soupeřit se signální lampou, protože zářil všemi barvami. Posádka se dále skládala ze dvou plavčíků, mne a přítele Žvakuse. Přípravy na průzkumnou plavbu se odehrály rychle a seznam zásob byl následující: 20 lahvových piv, 5 balíčků cigaret, 1 litr ovocného vína značky "Maryša" za maloobchodní cenu 8 Kčs/1L.
Po nalodění posádky a doplnění zásob jsme hrdě odrazili ode břehu. Náš kapitán Viťa, ukazoval směr plavby svým nosem, který byl nejen barevný jak jsem již zmínil, ale i poměrně vyvinutý, takže nám výborně sloužil i jako orientační bod. Nyní následuje chronologický zápis plavby dle palubního deníku: 11,30 hod - právě vyrážíme. 11,45 hod - již jsme urazili asi 50 metrů od břehu. 12,30 hod - jsme uprostřed jezera, morálka posádky je dobrá. 12,50 hod - zásoby se povážlivě tenčí. 13,05 hod - otevírají se poslední železné zásoby, "Maryša". 13,10 hod - Kde to jsme ?13,30 hod - Odpověď: "asi někde u pobřeží Grónska". 13,31 hod - "Ty eskymačky nevypadají špatně, zvlášť ta prsatá blondýna v těch zelených plavkách." 13,35 hod - Muž přes palubu! 13,36 hod - Poplach odvolán, Žvakus pouze usoudil, že se vykoupe a překulil se bez hlesu do vody. 13,37 hod - Žvakus vyloven, bez hodinek a sandálů. 13,40 hod - Nečitelný zápis. 16,00 hod - Na palubě to vypadá jakoby mezi posádkou řádila mořská nemoc, nabíráme kurs ke břehu. 16,30 hod - Přirážíme k pláži a jménem našeho kapitána zabíráme toto území pro sebe.
S příchodem večera bylo rozhodnuto, že uspořádáme menší, úplně nevinný večírek. Když se jeden, pravděpodobně nejsilnější rekreant, který byl vyslán ostatními k naší pacifikaci, silnými slovy jako "Vy darebáci, už třetí noc tady všichni okolo vás nemůžou spát" a "Tak ty se mi budeš smát do obličeje ty smrade, abych ti jednu nevrazil," dotkl naší dobré pověsti, byl na místě ztrestán za svoji neuváženost.
Příštího rána v okruhu několika desítek metrů od našeho stanu nebylo dalších sousedů. Z táborového amplionu se ozvalo chraplavé hlášení "Rekreanti ze stanu č.148 nechť se dostaví do kanceláře kempu." K vyřešení záležitosti, ve které jsme byli nespravedlivě obviněni oním mužem byl vyslán Baťa, jako vedoucí zájezdu. Ten pouze vrhl jediný sveřepý pohled na stěžovatele, který když spatřil jeho vyvinuté bicepsy vzápětí prohlásil, že si ho spletl s někým jiným , že s námi vůbec žádné problémy nemá a ještě ten den se odhlásil s celou rodinou z kempu. Dalších protestů do konce našeho pobytu již nebylo.
Po vyčerpání všech finančních zdrojů bylo kolektivně rozhodnuto ukončit zájezd. "Měli bychom ale po sobě trochu uklidit," ozval se Penál, který je slušný hoch. "Jo to nebude problém," řekl Víťa, sbalil stan se všemi věcmi, které v něm byly do úhledného balíku a hodil jej do kontejneru na odpadky.
Tak končí historie onoho slavného čundru, kterou tímto věnuji svým kamarádům se kterými jsem prožil nejednu podobnou kratochvíli.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
To se stalo včera | Schůzka s ďáblem | Podivný večer | Těm jejichž jména jsou známa jen Bohu | Schody do nebe