Je krásný slunečný den a já jako vždycky honím nějaké zloděje, kteří vykradli banku. Lidé o mě říkají, že jsem nejlepší policajt a zloděj v jednom. Ano je to kleptomanie co mě trápí."Roscoe, poběž už", křičel na mě jeden z mých kolegů."Ach né, pojď už neber tu propisku, neber ji Roscoe" Já to nezvládal. Propiska co ležela na zemi najednou skončila v mé kapse. "No tak vzpamatuj se, prosím!" Nedokážu to, nikdy to nedokážu je to nezvladatelné.
Přišel jsem domů a hned jak jsem odemknul dveře zazněla obvyklá věta:"Ahoj miláčku, ty už jsi tady? Jak bylo v práci?" "Ehm..dobře, zase někdo okradl banku", odpověděl jsem a odešel do pracovny. Na stole mi pořád ležel papír s doporučením k psychiatrovi."Dobrá půjdu tam!", řekl jsem nahlas. "Roscoe, miláčku s kým si to tu povídáš?", zeptala se má žena. "Eh...s nikým, já jen tak, eh..trénuju řeč a jé co to máš to je vařecha!" "Rosi!To se nedělá!", zastavila mě žena v mém loupení. "Nemluv se mnou jako s dítětem", odsekl jsem ji. "Dobrá, ale měl by ses jít léčit, říkám ti to pořád", dodala žena a odešla.
Druhý den jsem se vydal na psychiatrii, naštěstí mi směna začíná až večer, tak to alespoň stihnu.
Když jsem tam přišel pozdravila mě pohledná blonďatá paní. "Tak pane Howesatre, vy jste přišel kvůli kleptomanii?", zeptala se mě, na můj vkus přihloupě. "Ano chci se léčit" "Dobrá takže se domluvíme na pár věcí", řekla a začala klábosit o tom jak se mám chovat, co mám dělat v době léčení a tak dále a tak dále. "Děkuji nashledanou"
Poslala mě do nějakého střediska kde na mě už čekali. "Přišel pan Howesatre, tak posaďte se k nám a udělejte si pohodlí" Zase, zase jsem to nevydržel ten polštář byl krásný. Všichni usoudili, že jsem na tom zle, tak mě vzali k sobě do kruhu. A tak začalo mé léčení, doufám že se z toho dostanu, ale bude to velmi náročné, velmi!
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Odcházím... | Pálení čarodějnic | Voda | Chci se vyléčit! |