...Chodím dokola kolem kostela, přemýšlím. V hlavě se odehrává tvrdý boj. Nevím, zda SATAN má přístup do kostela... Nakonec si říkám. kdo je ten BŮH, který si myslí, že SATAN se bude rozhodovat. Ne. kostel je prostě nádherně ozdobený vchod do pekla. "No a co," říkám si. "Vždyť peklo je pro někoho cílem." Vtom se tedy zastavím, těsně před bránou, čímž je vchod do kostela. Vešel jsem tedy. "Ó, nádhera," povídám si jen tak pro sebe. "Áááh," lekl jsem se. Ze zpovědnice se vynořil strážník brány pekelné. A ptá se: "Co hledáš, milý synu?" Já na to: "Hledám bránu do pekel, SATAN mi našeptal, že kostel je tím pravým místem, které hledám." Strážci, jak tam stál, se zježily vlasy hrůzou na hlavě a vykoktává: "Ale..chla..pče..to..ne..ní..ta..sprá..vná..ce..sta." "Slyšíš to," říkám SATANOVI. "Ano, slyším, bratře, ten není hoden našich záměrů..." "Co tedy mám udělat, můj pane..." "Ty jsi sám sebe pán, to ty rozhodni, jak s ním naložit, ale tenhle zmetek stejně brzo dojde svoji cestu na tomto světě..." "Já ho zabiju, mně se nelíbí ten jeho blbej obličej a hlavně, brání mi v cestě." A vtom jsem vytáhl ze svých šatů nůž, nádherně lesklá a broušená ocel, a zašpinil bránu krví nevěřícího. Krev, to byl ten správný klíč k bráně pekelné. Já nevěřím svým očím... Krev faráře se roztéká po celém kostele a v jednom místě se stéká v satanské číslo 6-6-6
...
...Chtěli byste vědět, jak to dopadlo? Záleží na vás, jak si to vyložíte můžete si myslet, že je to slátanina. Abych přece jen trochu objasnil, o co jde. Zabití kněze, nebo jiného představitele církve, patří mezi jeden z největších hříchů, natož pak v kostele. Ale pokud si to přečtete, tak se stejně trošku zamyslete sami nad sebou...Pomůže vám to najít řešení. Buď to správné, nebo to špatné. Věřím ale, že to bude vždy to správné...
Jan Pobuda
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Brána | Duše |