Večerní duet
3.4.2014 Tohle už jsem někde četl. No, vlastně ne, spíš něco takovýho jsem zažil. Každý může říct svůj příběh podobně anebo taky vůbec ne. Tohle se prostě děje a každý si toho všimne. Co takhle přímo do řádků (mezi řádky konec konců nemůsí být nutně zhola nic) vepsat co se stalo ale nikdo si toho nevšiml. Co se neví, co objeví jen bystrý pozorovatel situace? Proz ...

(škrtnuto)
3.4.2014 Jsem tu zase a zkusím jiný oko. Tichem ztlumené, hm. To vyjádření není doslova dokonavé, ale musí být. Ticho je absolutní. Žádné kompromisy. Proto tak (u mě). Hubené časy širých objetí / se divím jak lze docela snadno z běžného vykouzlit extraordinérní. Spektakulární ! Pitoreskní ! A teď se mi teprve, teprve teď se mi promítl před očima ten černobílý film s ...

Koncem března
3.4.2014 ...jen z lásky mohlo by zde ještě trysknout štěstí, kdyby štěstí nebylo vášní... dětem a opilcům je to jasné...

křehké dny
3.4.2014 Tváří se mně to jako miniatura, která chce nějak překvapit, ale ode mě nejvíc shovívavost. Je tam něco, co bylo dřív třeba jen desetkrát, stokrát a ne stotisíckrát ?

nezlomen
24.3.2014 Konspirační deprese. Nic abstraktního. Za žádnou cenu nevylézt ze zavedeného. Ten konec se chce tvářit, že je něco jinak, ale není. Patetické v patosu.

Sonet o snu
23.3.2014 Harlekýn tady od toho je, symbol lehkomyslnosti a bujaré zábavy. Tomu smích třeba stokrát. Dosaď si co chceš ale nedosazuj mně, he. To, že riskuju ještě neznamená, že soutěžím, jakože s bezbřehým úkladem odnést si vavřín (bobkový list). A chuť harlekýna stačí, jistě. Za každého počasí.

kriminální sonet
23.3.2014 měl jsem na mysli asi začátek třetí sloky vykloněn po pás oslovil jsem děvu a kupodivu dala si hned říct mimo ten básnický slovosled je to pro mě víc próza. A pak ten výraz o básnickém střevu, který je sám o sobě dost nebásnický, je to nadávka poezii. Tam přecházíš z vážnosti sonetu do něčeho, co je spíš alegorie na něj, víc říkanka.

V březnu
23.3.2014 Na koncích strof to mýmu čtenáři nesedí. zahradách/úponkách, vosku/fresku. Tohle je snad jediná věc, o kterou se zadrhávám a nepokračuju na vlně. A ještě logický závěr: čistíme z hrobů vlastní fresku. Čistit vlastní hrob, nedochází mi to bo spíš nejsem přesvědčenej zda to tam sedí. Nakonec se cítím ošizen o sůl. A o omastek. Jinak bych už skoro zapomn� ...

Kroky
23.3.2014 Tady už jsem několikrát byl, ale že jsem nic nenapsal se divím. Obsah je pro mě pro množství jinotajů čtený horktěžko. Bez chápání je to vzletné až příjemně. Vina/víno a pak ta pomoc v rýmu přídavných jmen a příslovce. A nejsem si zcela jist jak si vyložit ty mřelé. Umírající nebo už v dokonavém. Ale to jisté plynutí celého je pro mě stále na vrch ...

Sonet o snu
23.3.2014 Dej za kolik chceš, nemám moc soutěživou duši a k obhajobě jsi splnil. Vztekající se svítání mi moc neštymuje. Potřebuju tři slabiky. Tři zlaté vlasy děda harlekýna. No, ne nejde. Ani jinotajem. Harlekýn je součástí snu, je to sen a nic z reálnýho ani náznakem. A pak to nucení, které mi je vlastní a nedělitelné.

Sonet o scházení
23.3.2014 Dlouhý verše jsou risk, ze vyšel. Ačkoli mýho čtenáře žádný obraz nechytil příliš za patrnost, v celku nikde neklopýtl a výsledek je opravdu solidní. Paráda.

kriminální sonet
23.3.2014 V půli jako by jsi ztratil nápad, který nebyl špatný v prvních dvou verších. A pak poslední dva které pobavily. Na infinitivy jsem alergický, tady to ještě šlo. Skoro jako psaný z donucení. Nesmí být cítit.

mámě
14.3.2014 Wow. Po dlouhý době čtu tak obnošený téma napsaný nově. Je to patetický, ale té kuráži všecko odpustím.

Sonet o snu
14.3.2014 Zapomněl jsem jen avizovat odpověď. (je výše)

Sonet o snu
14.3.2014 Ahoj. Podle mého nenastala chyba nikde. Jak čtenář vnímá text je zrcadlo, které je každému autorovi třeba. To, že autorův záměr nedojde ke čtenáři je interakcí, ne jednostrannou chybou čtenáře. To je ale na dlouhou debatu. Přiznám se bez mučení, že jsem nedomýšlel tak daleko jak jsi sám četl. Ne snad že bych chtěl provokovat, to je silné slovo. Ale pomyslné š ...

Sonet o snu
14.3.2014 Sakra skoro se mi to nechce ani říkat nahlas, ale fakt to tak nepasuje. Každopádně dík za tvý postřehy formy. Budu do nich taky muset proniknout, abys v tom nebyl sám.

Sonet o snu
12.3.2014 Haha. No jo. Přesně ty pasáže, kde jsem to tušil. Nepaměten, vůbec se ti nedivím, maximální otázka vkusu. Harlekýn se mě drží už několik měsíců, snažím se ho tady setřást. Závěrečný rým by snad mohl být jinak, ale musel bych to celé překopat a z řady více či méně malicherných důvodů jsem to tak nechal. A tak.

XXIX.
12.3.2014 Tady už jsem taky byl, zkusím znova. slábi láskou mně tam prostě nepasuje, raději slabí. hříchy včerejší noci nesedí rytmicky, když si to přečteš nahlas (což je záhodno dělat, protože je spoustu čtenářů, nejen já, kteří nečtou v duchu) sám uvidíš. logickou stavbu nechávám být, to je tady bohužel (ale jen zatím) něco navíc. Jinak u rýmů obnoš ...

Jenom on
12.3.2014 A vida, tady taky nic není. Už asi vím proč, ono toho taky není moc co říct. Ale jestli se tady zdržíš, tak se k tomu vrátím nebo k nějakému dalšímu dílu. Dřív jsem tyhle vzdušný zámky nerad bořil (krom toho, že jsem je na počátku taky stavěl, jako ty). Je to plytký. A stačilo by jedno jediné NE. Nemyslím to zle, ale ten zámek bys nakonec ještě zbořila sa ...

Juliana
12.3.2014 Tady jsem asi už byl ale došly mi slova dřív než jsem je stačil chytit do lasa. Takže ... Nemusíš mi vysvětlovat co a proč, jen moje vjemy: Nepodařilo se mi už na počátku dostat přes jinotaj prvního verše. Jak může něco horkem ztěžknout. V cukřence slyším jen lžičku a ty na mě kleště (dojem již vykleštěn). Patrně to má co dočinění s dílem, které nezn ...