Dobrý den všem,
hledala jsem nějaké obecné fórum, dlouho jsem tady nebyla, tak snad se nikdo neurazí, když vepíšu sem.
Zemřel mi švagr, vášnivý čtenář.

Jsem z Brna. Kdyby se tady nacházel někdo, kdo má zájem o knihy zdarma za odvoz, přičemž odvozem se rozumí více než jedna, nebo deset knih, budu moc ráda, seznam knih nemám, je jich spousta... řekněme stovky.

Zároveň s touto smutnou událostí se moje švagrová rozhodla probrat i svou část knihovny, čítající řádově také stovky knih, zaměření "červená knihovna", opět seznam nemám.

Je mi líto ty knihy vyhodit. Antikvariáty oslovovat je složité, navíc, jak jsem napsala, nemám ten seznam knih, prozatím.
Kdyby se našel zájemce, v brzké době, napište mi zprávu.

Děkuji, Denisa.

Normálně jsem si všimla, že se líp píše v mužským rodě, taková nespravedlnost

Takhle, já už nějaký ten pátek... piluju jeden textík, jak jsem psala do komentáře Narcis Půlpán a jeho básni Léto - jde o u něj zmíněnou šalvěj

Vím, že jsem hrozná, ale pochopte... po dlouhé době pro mě něco, co se mi zdá, že by mohlo obstát, myslím zde, veřejně
a kromě již zmíněné šalvěje, je textík psaný v mužským rodě, když jsem to zkoušela psát v ženským, zjistila jsem, že by to neklaplo co do počtu slabik a to co mi přijde, že hezky plyne, by v ženském rodě dostalo úplně jinou čitelnost, prostě bych to musela asi úplně jinak nastavit a celý přepsat.

Tak jestli si to myslíte taky, nebo si to myslím jen já, že se líp skládá v mužským rodě

Osobně si myslím, že by měl dotyčný pocítit následky své chyby, ať jsou jakékoliv. A pokud se rozhodnu, že mu druhou šanci dám, tak to pozná. Stejně jako by poznal, že ji nedostal.

Jsem osoba se sklonem k odpouštění a rychlému zapomínání, což možná není vždycky dobře.
Co se týče druhé i každé další šance, asi by o tom dotyčný měl vědět. Pokud si není ani vědom toho, že něco "zvoral", nebo bere jako samozřejmost, že je mu pokaždé prominuto, tak to snad ani nemá smysl...

DRUHÁ ŠANCE

Zajímalo by mě, jak se vlastně obecně chápe taková "druhá šance".
Jistě, jsou lidé, kteří prostě tuhle instanci neuznávají, ti to mají jednoduchý, prostě nic, hotovo, tečka.
Ale ti, kteří jsou pro druhou šanci... jak to máte?
Jak ji chápete, jako něco soukromého, co si rozhodnete sami v sobě a buď druhou šanci udělíte, nebo ne, anebo o jakémsi udělení druhé šance tu kterou osobu uvědomíte?

Totiž, podle mě je divný, abych někomu dala druhou šanci, aniž by o tom dotyčný věděl.

Já osobně pro druhou šanci moc nejsem, takže nepatřím sice kategoricky do první skupiny, (nikdy nic), ale rozmýšlím se a dotyčný o tom ví.

No, a vy?

Na jiném místě (kde je jedno, pro následující otázku není důležité) jsem se dočetla názor, cituji:

Báseň může být jakákoliv, ale musí být pravdivá.

Co říkáte?

No vida, když se vám chce.

Sate, kromě toho, že jsem fanda reality show (alespoň těch prvních řad) ), dokumenty přímo zbožňuju. Prakticky jakéhokoliv typu. A pokuď jde o to, pasivně člověk studuje prakticky v kuse. Někdy i tak, že si toho ani sám nevšimne. Trochu paranoii k tomu, že i pozorován stejným způsobem.

Jenn, možná Tě překvapilo spíš, že jsem to řekla na netu.Za neduhu to nepovažuji. Jako ostatně nic, co do mé osoby.

Musela jsem vás přece trochu popíchnout. A musím podotknout, že jste ze sebe dostali jen dobré. Díky.

Líbí se mi In, jak si zabojovala

O tohle mi tak nějak vlastně šlo.
Protože někdo na ně kouká, zajímalo mě kdo, když odmyslím ty, kteří jsou zainteresovaní.

Já vím, že já se svým, " sakra co to je apod. působím trochu nebo víc než trochu jako ten co odsuzuje, soudí, ne, je to jen vyjádření mého názoru k tomu, k těm některým reality, konkrétně k tý Vile Vyvolených.

To jak si psala, že ráda pozoruješ, to mě sice trochu překvapilo, ale prosím, prostě taková jsi. Tečka.


Jsem ráda, že taková jsi, a že jsi uceleně napsala, jak ty k těmto pořadům.

Já ne no, reálně jsem se potkala s takovými lidmi, že je netrumfne žádná reality show
(k tomu pozorování štvalo by mě, slušně řečeno, že jsem jen divák, a následně nudilo, když vlastně není možnost ovlivnit, zasáhnout, protože kolikrát...a to já prostě za adrenalin nepovažuji no.)

Život, alespoň ten můj, byl jednu dobu docela dost slušný adrenalin, proto asi je můj náhled na takový pořady, zvláště když se v nich sejde partička "pitomců" takový, jaký je.

Debata
Příjemné.
Neodsuzuji ani nesoudím lidi (byť se zdá, že ano), prostě jen kalkuluji s informacemi, které vidím já a slyším já (z bezprostřední blízkosti). Na to, abych mohl soudit, buď bych volil genetickou selekci nebo doktorát s psychologie a sociologie.

Těmi démony a ukazováním prstem, vycházím z faktů, že jakmile někde poslouchám lidi povídat si o reality show, povětšinou zveličují, tahají vyprávění do extrémů a smějí se jim (paradoxně oni sami takové věci dělají, ale nechlubí se, raději to cizí peří).
Přijde mi to většinou buď jako konverzační výplň nebo poukázání např. na afektované chování a tím svůj (třeba nedávný) prohřešek zmírnit, protože oni...

Za panoptikum to považuji a v určitých případech i za obludárium (beru to v širším kontextu reality show a svět; nikoli tuzemské rybníčky).
Motivace těch lidí je mi tajem, stejně tak (povětšinou) účel jejich vzhledu.
Zkušenost? Vše se má zkusit? To jsou tvá slova Inko, ne jejich a ptát se jich nechci, ani pročítat bulvár, na to jsem moc lenoch.

Inko, dovolím si oponovat.
Pozorovat ještěrky v terárku a že sem tam hodíš slepici? Nepřijde mi něco jako extra. Ti lidé projdou určitou profilací a podle toho se plánují nejspíše akce "do budoucna", protože je velké procento, že se tak a tak zachovají.
Tím, abych seděl a koukal a passivně-aktivně studoval postavy pro literární děj, stačí mi přisednout k největšímu "podivnu" v podniku a mám to v bledě modrém (snad jen s obavou, že odejdu bez dvou zubů, když se zeptám špatně).
Lidi lidé jsou taky "z ulice", tak proč se nedívat rovnou na ulici?
Reality show nabízí jen urychlenou hru, skoro laboratorní pokus (protože sledovanost je cíl, opakující se).

Ohradím se, nekritizuji nic, co jsem neviděl. Pár dílů určité realy show jsem viděl (v různých časových intervalech a nepřišla mi tam žádná zásadní změna... dokonce se dá předvídat jednání), jak z českých televizí, i zahraniční. Vím, že to existuje, ale můj šálek čaje to není.

Raději volím přímé dokumenty mapující lidské chování za určitých podmínek, než konzumně nastavené testování lidí ve vidině bohatství.
Reality show je duševní a kolikrát i tělesný exhibicionismus, a to já nemusím, proto nemusím ty soutěže.

Určitě, nějakou váhu to má. Nepopírám. Ale ne pro mou osobu.

Necítím se kompetentní na soudy, necítím se kompetentní nějak do toho dloubat, určitě spíše slovem, než písmem bych volil.
Mám lehkou averzi vůči hodně věcem, proto můj názor je můj.

Kdo sleduje takové pořady? Já.

A nevnímám to tak, jak napsal Sat, ve smyslu zapomenout na vlastní démony, trápení atp. a už vůbec ne proto, abych na někoho ukazovala prstem, nebo říkala, něco o obludáriu a panoptiku. Ty lidi bych se v žádném případě neodvažovala soudit.Popravdě, to se mi skutečně od vás nejeví ani trochu vhodné.

Proč takové sleduji.
Mám ráda extrémy, vyhrocené situace, adrenalin, pozorování momentů lidské psychiky z plochy v relativně normálních pozicích,až do vyšponovaných krajních mezí.Ideálně z pozice bezpečí. Copak nevíte jak se píše dobrý příběh? Nejste čtenáři? Je to podobné. Napínavý příběh se vždycky čte nejlépe z teplého a bezpečného domova.
Nekroutím nad takovými pořady hlavou, nezvedám obočí, neobracím oči v sloup. Protože milí soukmenovci, právě taková reality show je skvělým materiálem pro vaší příští knihu. Detaily postav, jejich charaktery, chování v určitých situacích...tohle všechno nejspíš možná nikdy ve skutečném životě nepotkáte.V napsaných příbězích jistě ale velmi často.
Divím se, jak povrchně a troufám si říct vskutku i stádovitě (a je to skutečně div, protože sledovanost takových pořadů je skutečně vysoká)na věc pohlížíte.

A nevěřím, že jste nikdy neviděli alespoň jeden celý díl takové pořadu. A pokud opravdu ne, jak o takovém můžete vůbec hovořit? Nepoznali jste, nepronikli, nestudovali celkový vývoj jedné takové série. Kdyby jeden z vás, řekl, ano věnoval jsem tomuto typu pořadu svůj zájem, abych prozkoumal základní schéma dostatečně dlouhou dobu, abych pochopil, co, proč a jak a nyní mohu říci dlouhé odmítavé ne hned z úhlu několika pádných argumentů. Neřeknu ani slovo. Místo toho hovoříte o něčem nějak, ale v podstatě se koukáte jenom přes sklo špinavé ponorky a přitom jste schopni kurzovat hned několik ortelů najednou. Mluvte, až budete mít ponětí. To ostatní je plácání do vody.

"Přijde mi to jako obludárium a panoptikum toho, co se dá na ulici pochytat."
- takhle to pokládám za celkem
jednoduše a trefně shrnutý

Vložím se.
Tuším, že ony reality show mají právě své scénaristy, protože se může stát, že vznikne trapné ticho a konec. Sledovanost jde dolů. Pak přijdou nějaké "neočekávatelné" události ze strany scénaristů a spec. teamu.

Soudím, že člověk sleduje takové věci, aby zapomenul na svá vlastní trápení a démony a hrdě mohl ukázat na tam-toho/tam-tu, že jsou to větší magoři, než on a usmát se nad nimi.
Přijde mi to jako zbytečné divadlo. V hospodě a vinárně potkávám větší blázny (a většinou z divadel nebo od soudů).
Je to jako pohádky od Šeherezády, pokud člověk začne koukat na začátek, chce vědět, jak to bylo dál. Znám pár jedinců, kteří to jakože zatracovali, ale ve výsledku, posledních pár dílů sledovali a velmi bedlivě.
Když se zeptáte proč? Prý, aby věděli, který/á píp dostane prachy.
Nevěřím tomu.
Je to "kulturní" zabiják lidstva. Člověk nechce žít žitov, ale sledovat jej, jak žijí jiní.

Castingy, fajň věc. Ze zkušenosti vím. Jaké, neřeknu (talentové fakt ne).
Televizní zábava jde pomalu trendem šokovat, pobužovat a když se o tom pak mluví, někdo z toho má penízky.

Přijde mi to jako obludárium a panoptikum toho, co se dá na ulici pochytat.

Lidi jsou různí, někomu to sedí, někomu ne, někomu nevadí sedět prdelí v kaluži etc.
Necítím se být nakolik v obraze, abych se mohl kategoricky postavit na jakoukoli stranu. Ani vynášet nějaké soudy (i když jsem to asi udělal).

Je to fenomén doby a jako takový, každý jednou...

To je fakt In, to s tou sledovaností a tak, pokud to nemá svůj scénář, jako některé reality show, a je to postavený čistě na "protagonistech" je potřeba je vybrat, to je jasný, vím
Šlo mi spíš o to, kde se bere ta vlastní "sledovanost", když je to anebo bývá to, přehlídka blbosti, trapnosti, nebo prostě jen čistá lidská blbost.
To už potom ani tak nejde o ty aktéry show, ale diváky.
Kdo se na takovou přehlídku marnosti kouká?
Jasně, příbuzní těch dotyčných, kamarádi, známí, jistě, ale když nejsi nijak zainteresovaná, a koukáš na to čistě - protože tě to baví?
O tohle mi šlo. Asi.

Castingy obecně je fajn zkušenost. Beru to, jak si psala ty, nebo i další. V životě se má zkusit kde co, alespoň si pak ujasníš, co tedy rozhodně ne

A ještě. proč se na takové castingy lidé hlásí. Když pominu touhu po nové zkušenosti, zvědavost atd., jde určitě o úspěch, věhlas, pozornost a především peníze. Nejde jen o hlavní výhru v onom pořadu. Když už jsi jednou známá tvář a jisté procento diváctva Ti fandí a k tomu má ještě nějaký ten předpoklad k jiné práci v televizi, nebo i jinde (je schopen například moderovat veřejnou akci), o práci z půle postaráno.Alespoň na nějakou dobu. Jde i o to uchytit se v shoubyznysu, alespoň jednoduchým drápkem zachytit. Takoví mají o tohoto průmyslu větší šance, než obyčejný člověk, kdyby teoreticky chtěl.

Musíš si uvědomit Jenn, že cílem takového pořadu je sledovanost. Tudíž tým psychologů po takovém castingu vybere do pořadu člověka u kterého je vysoká pravděpodobnost nějakého extrému. A čím více extrému na jednu osobu tím lépe. A jde i o skupinu. Je jasné, že skupinově se pak lidi ve výběru třídí tak, aby mezi nimi vznikaly konflikty.Citově labilní jedinci, hysterické osobnosti, tohle všechno hraje prim. Další věcí je sexuální orientace takových lidí.Pro takové pořady jsou nejlepší bisexuální jedinci, promiskuitní typy a nejlépe exhibicionistia se sklonem k alkoholu.Pokud jsou k tomu ještě pohlední, sledovanost je nasnadě.Kdo by se chtěl dívat na reality show, kde lidé spolu budou hovořit rezervovaně o globálním oteplování a popíjet u toho kávu s malíkovou hranou?

Big Brother název mi něco říká, asi to byl konkurenční kanál, tipuji, že jedna stanice měla VyVolené, a druhý BigBrother

ale co a jak a tak, tak to nevím, o co tam šlo, asi byl tahákem balík peněz

Já byla před lety nařčena z toho, že nevím, tak jsem chvíli sledovala právě tu Vilu, protože pojmy " přijedu do Prahy na babetě " a ještě cosi, už ani nevím, přišlo mi to stupidní
jak kdyby tým vybral extra vzorek ze společnosti pitomců a ty pak nechal předvést jejich "potenciál"
národ, který plesal nad neurotickým gayem, no nevím.
ještě jsem zaznamenala Hotel Paradise i to byla povedená taškařice

ale fakt by mě zajímalo, jakože kdo jsou ti lidi, co se tam hlásí, co je pohání, protože někteří jak jsem shlédla jinde, takový pořady vymetají, nevím no, asi nějaká touha po nalezení svého "já" nebo nevím

Líbil se mi Big Brother. Ty další už ne. Nevím proč. Asi jsem komouš a nemám rád lidi.

Já jen čtu, co mám napsaný vevnitř.

Nebuď takovej páprda, Egi.

Snad z nedostatku zvědavosti, snad z odporu ke zištnému na odiv: nikdy ani pomyšlení. A k první otázce... ani nesleduji. Nevím čemu tam mám věřit a nebaví mě a protiví se mi rozplétat pseudoudálosti a pseudovztahy.

Kousek vedle mám okno.

Stopa...rým...překvapení...soutěž se sonetem je kousek vedle.

to byl tzv. neúmyslný rým

neboj Inko, nějaký překvapení budou v létě, do tý doby zachovej trpělivost, anebo jedna dvě dobře mířené modlitby

Kdyby sis pohlídala stopu a rytmus, básničko.

Taky bych se chtěla překvapit, ale zatím se mi to nedaří.

Vyvolení, to je ta "slavná vila"?
teda, to si mě překvapila
nicméně díky za odpověď.

Vyvolení 2.
Proč? Říkala jsem si, že je mi třeba to zkusit. A spíš než ta reality show, tak ten casting. Čtyři hodiny focení, testů, otázek a čekání. Díky němu jsem si později troufla jít na casting Hostelu a zahrála si v něm aspoň křoví. Zajímavá zkušenost.

no vida první vlaštovka snad
ten casting byl předpokládám na nějakou reality show
a jakou? a proč?

Jsem velkej fanda reality show.
A ano, zúčastnila jsem se před lety i jednoho castingu.

ach jo, tak třeba můžeš napsat: PROČ ne

divil by ses, ale lidi mají různé důvody takže co třeba ty tvé?

Miluju otázky, na které mám duplicitní odpověď: ne-ne-ne

Ještě žádnou jsem neviděl, jen vím, že něco probíhalo v Brazílii a lidi to tam pořád řešili... a nepřihlásil, protože nemám čas a určitě by mě to nebavilo.
P.S. ten film taky neznám.

Při příležitosti uvědomění si, že neznám některé filmové šlágry typu 40dní a nocí a já jich neznám mnohem víc, si tak říkám, co vy?

Sledujete reality show? Které a proč?

a druhá otázka - přihlásili byste se do nějaké, a jestli jo, tak proč?

já sama za sebe hned dodám, že já ne, za normálních okolností ne
a pokud ano, pak z hecu, náhlého střeleného nápadu skupiny lidí, kteří mi jsou blízcí

podle mě - výmluva, proč nechodit na jinej web. protože vzhled má každej lit.web nějakej, někomu nevyhovuje černá, někomu bílá, někomu oranžová, ale hlavní není vzhled. tedy pro mě ne.

Na jednu stranu se dá říct, že je díky tomu server trochu přehlednější, možná i útulnější. Ale některé ty obrázky jsou fakt až příliš. Třeba hned ty úvodní, vlevo nahoře. Působí to tak všelijak. Každopádně se mi nelíbí. Taky jsem se setkal s tím, že když jsem server doporučil, byl jsem odpálkován kvůli toho, jaká je zdejší vizáž.

Zvala jsem jednoho na Poetu a setkala jsem se s názorem, že je Poeta "přeobrázkovaný", doslova, cituji:
"třeba u "mapy uživatelů" proč tam musí být turistický rozcestník ?!? .. pokud umím číst, "mapa uživatelů" je dostatečná informace .. hříbečky a mašinky nechť zůstanou na věšácích mateřské školky (promiň, ale působí to tak..)

Co si o tom myslíte? Může mít tvář Poety nějaký vliv na to, jací autoři se k nám hlásí?

oukej, pak tedy, jsem realistka

To přeci nevadí...

ta moje otázka byla lehce řečnická

Tak do toho...kdo začne s kým? Když už ses do toho Jenny pustila...tak spusť

Tade, si vůl.. ; nechci žádnou filosofii, chci Tvou celou odpověď

Satanriel -
jak se vnímáte navzájem a Pavouk necháme spát

což takhle, jak se vnímáme my sami?
já, ty, on, ona, oni?


jsme schopni napsat, jak se sami vnímáme?

El: taoismus?

co budiž zapomenuto..? Odpovídej, prosím, zřetelně!

Sate, Jenn Ti dobře odpvídá, ale to víš i beze mně. Každý se na danou věc dívá ze svého uhlu. tak je to dobře! Ale ne každý daný uhel chápe.. Tvé otázce: co když..prožil jsi sám nějakou variantu, o které píšeš? Já minimálně dvě stále, ne svou vinou, prožívám.. týý jo, to jsem se odchýlila.. každopádně, je už na jedinci, co si vybere.. a člověk volí cestu každý den, každý den se rozhoduješ, zda něco uděláš dobře, či špatně.. tedy to, co můžeš ovlivnit..

El-le-o-no-ro, zle pochopeno, budiž zapomenuto, ok?

Kamarád - jsou lidé, se kterýma si jdu třeba zahrát fotbal, rád si s nima povídám, někam zajdem, když to má smysl. Ale neumím si vytvořit nějaké hlubší pouto, že by mi ta osoba chyběla, třeba po základce jsem všechny známé "opustil" a viděl už je jen jednou, za ty 4 roky. Se střední školou to bude podobné.
Chovat se špatně - když se někam jde, nějaká "akce", automaticky to znamená, že se bude chlastat, kouřit (bůhvíco), mluvit sprostě a "dělat bordel". Kravál, nesmysly. Když chci jít s někým ven třeba fotit, můžu jedině s holkou a narafičit to jako rande...
Být jiný - jiné zájmy, chování, preference...vychází z předchozího.

společnost je jako moře, živel prostě
když neumíš plavat, nemusíš se utopit, ale moc slavný to s tebou nebude

společnost je otevřená, dává, ale i bere

rodič je od jistého věku dítěte jen divák
i kdyby byl sebelepší, sebehorší
prostě divák
a může spoléhat na dobré v tom, co dítěti dal

vycházím z toho modelu, že všichni rodiče chtějí pro svoje děti to nejlepší

ovšem ne vždy zvolí vhodnej prostředek, jak jim to dát, to nejlepší

je to složitý.

Je infantilností vážit si někoho? !! Nejsi zvyklí na to, že Tě druzí chválí..? V tom bych to možná viděla.. tak mi neříkej, že jsem infantilní!! OK, dívám se na svět z toho lepšího uhlu a nechci být, už ze zásady, svině, o které tak rád zmiňuješ!!

Jenny: co když je/byl rodič "špatný" (alkoholi, narkoman, gambler, zlá minulost/kriminálník) ale dítěti dá vše, co může dát. Vydá maximum. Jaká je šance, že si dítě veme více přímo z rodiče a jeho osobnosti, než z jeho darů? Pořád se mele něco o tom, že jablko nepadá daleko od stromu.
Ukazuje se, že přímej potomek dědí vzhled, ale vlasnosti (nadání) je ob generaci (stejně tak i nemoci; humorné). Tedy vliv hraje grand-rodič (geny) a je na rodiči rozvítej talent, který sám nemá. Jak si s tím poradit?
Jakou váhu má tedy výchova, když vzor káže vodu a sám pil vodku? Jakou tedy má spojitost výchova a vychovatel? Zadlužený člověk tě nenaučí šetřit, kdybych to měl říct jednodušeji. Napraví to společnost?

Jenn, todle jinými slvy jsem psala taky , skvělé, jak se lidi doplňují.. a o to jde..

El: infantilnost asi do tohoto fóra nepatří. Nezlobím se.

W3S: povahově přidušení? Že neděláme násilné pochody? Že stěžujeme si v hospodách? Že volíme stejné volovité lidi? Nechápu otázku.

rodiče dají dítěti základ
buď dobrej, nebo špatnej
a dál se pak člověk utváří sám
společností, zkušenostmi a tím, co získal od rodičů
případně když ne, tak to má o to složitější, nebo naopak nemá, věc pak dalšího každého jednotlivce

Jak se vnímáte navzájem. Jak každý vnímá sám sebe v rámci skupiny, společnosti. - Pavouk a nemám to z vlastní hlavy.

Být vyčleněn ... je dobré, když máš cíl, na který se umíš dostat svépomocí, v opačném případě je to na škodu. Ne každému kocourovi padnou všechny boty.

Vydro, klidně se Tě přímo zeptám, definuj: kamarád, chovat se špatně, bližší pouto, být jiný (vyčleněný), vážit si někoho (napadá mi "respekt", ale to je taky zle chápáno v dnešní společnosti), osamělost. Chci chápat plnou tíhu odpovědi.

trošku uteču: nejsme mi češi tak trochu povahově přidušení ?

no jo, Sate, jsi pod lampu.. můj první dojem na Tebe, když jsem Tě viděla na fotce, hmm.. v sukni fakt nezvyklí.. když jsem s Tebou chodila po Ostravě.. dokonce na mši si se mnou zůstal, jsi milý.. kamarádský.. fajn človíček.. proto je mi líto, že nejsi blíž.. potřebuji s člověkem být, ne jen internet.. proto mám ráda srazy a tak. No a ráda poznávám nové lidi..

jednoduše ... určuje, vymezuje, od obecného k méně obecnému (dá se říci, jakoby kdyby ... našel jsem lejno na louce ... série otázek a z lejna je naráz kravinec. Přesný pojem. Finální verze obecného.)
Prostě určuje Google to asi umí líp.

Promiň, jsem teď trochu vytížen. Můžete diskutovat i mezi sebou, já se připojím za chvíli. Nejde jen o mou otázku. Jde i o vaše. Jak se vnímáte navzájem. Jak každý vnímá sám sebe v rámci skupiny, společnosti.

Z tvých komentářů mi vyznívá, že vlastně výchova rodičů je fajn, ale moc nezmůže, že člověk se utváří sám, za pomoci a vlivu společnosti. Jak jinak. Když chce člověk zapadnout, musí se chovat tak, jako zbytek, což mi v současné době přijde skoro stejné, jako chovat se špatně. Už od základky mě vrstevníci zvou na pivo, na na cigaretu či tak, nechápu to a vyhýbal jsem se tomu. Proto jsem nikdy neměl ani moc kamarádů a navazovala se mi těžko nějaká bližší pouta. A s přibývajícíma rokama to bylo jen horší. Ale jsem rád, že jsem v tomhle směru jiný, vyčleněný, že si mě pro to i někteří váží. Na druhou stranu je to spojené s určitou osamělostí a to mnoha lidem určitě vadí a nesnesou to.

urjčuje.. Jenn

četl jsem pozorně - máš tam vazby z kterých by byly dobré základy. Asi jsi nastavil laťku příliš vysoko, protože člověk nad tím přemýšlí a chtěl by si to ulehčit. Filosoficky by to možná šlo sdělit ale kde začít, když otázka připadá tak nevyrovnaná. Hledat konkrétní řešení je vždy složité...

determinuje - vysvětli prosím, nechci google, lenost, takže?

V tomhle fóru je moc tmy. Zbytečně. Lutra, specifikuj otázku nebo se vrátí "d".
Já prošel výchovou táborů, kroužků, zájmů, prvními elektronickými hrami, internetem. Vším, co společnost mohla dát a rodiče na to dosáhli a stejně jsem zmetek. Chyba? Nezdá se mi. Co když je chyba ve společnosti, neboť uniformita a anonymita poskytují větší zázemí, než pár přátel? Je tak? Co nutí lidi skrývat se za binární kód? Proč navazování kontaktů je založeno jen na tel. čísle nebo profilu? Proč má potřebu člověk vylepšovat svou osobnost na internetu? Proč se lidé dívají "skrze prsty" na mladíky ve stejnokroji? Proč jsou tradice téměř mrtvé? Proč přijímámé lehčeji cizí, moderní tradice? Proč rodina v Evropě má jiný model výchovy, než rodina z Asie? Tak se dá pokračovat do nekonečna.
Chce to jednu definitivní otázku, a tu by měl položit autor vlákna?
Třeba ... dáte na druhý dojem? první dojem si mozek vytvoří za pikosekundu (tuším) a nic s tím neuděláte, automatický proces během něhož si utvoříte celou představu o osobnosti, od toho, co nosí až po to, jestli se s ní vyspíte nebo založíte rodinu. Krásné, že?

Lepší otázka... determinuje společnost pozdější vývoj jedince na úkor jeho výchovy (v mládí)?

..doplním Satanriela a dodám, že jsem ještě furt (pořád) v pubertě. I když už doznívá pořád je o co hrát. A kdyby byla puberta konečný stav asi bych to taky nebral .... holt slušný člověk.

Sate, tak nějak s Tebou souhlasím, škoda, že jsi tak daleko // já osobně, z mého pohledu, lituji, že jsem nikdy nebyla na skautském táboře, nebo tak.. do devíti jsem to jaksi nestihla a pak už jen nemocnice a tak; miluji svou rodinu, ale něco z toho, co je ve mně, jsem pochytila tam .. Co se týče věku, říká se, že tak do 2 - 3 let, se vytváří, řeknu-li to divně, sociální portfólio jedince a pak se nabalují ti ostatní.. kamarádi, učitelé a tak. Teď už stačí.. jdu pryč.

děti, jakože děti ty mám ráda
pro bezelstnost a opravdovost
ale na to ses asi neptal, takže ...puberťáci, jakože náctiletí?

moc s nimi v kontaktu nejsem a když jo, jsou to namyšlený hovádka, rozmazlený děti co maj spoustu problémů, kteří jim částečně způsobila společnost, a částečně k tomu přispívaj sami.
takže...
stačí?

Otázka - výchova a její vliv? Nebo raději, jak stanovit hranice?

My se tady můžeme dohadovat, jak chceme, ale považoval bych za přínosný příspěvěk nějakého rodiče. Z mého pohledu není možné nastavit správné hranice/mantinely pro dítě.
Pokud připustím, že věkový rozdíl rodičů a dětí je s příhmnouřením oka cca 15-20 let, tak oni měli úplně jiné starosti ve společnosti, než dnešní "mládež". Při představě, že neznali žádné sociální sítě, módní zhovadilosti, které řvou na každém rohu a za každým rohem čeká nové dobrodružsví s novou syntetickou drogou, mají to vlastně rodiče těžší.
Kdysi se společnost bouřila, dnes se to hodí na internet a tam nelze bojovat ani stanovit mantinel.
Pokud se rodič snaží, fajň, má můj úspěch, ale pokud vede dítě výchovou, jakou dostal on sám, může být velký problém. Stanování, pozorování hvězdy, skauting nejsou aktuální záležitosti moderného dítěte. Plus je to, že dítě bude mít milion historek a praktických znalostí, ale prakticky se z něj stane outsider a jsou zase dvě možnosti. Buď se bude chtít začlenit do společnosti (což zavrhne výchovu rodičů) nebo bude razit jejich výchovu a odsoudí se také žití v určitém společenství (tábory, spolky ... gang klidně řeknu).
Nejde o výchovu samotnou, nejde o společnost samotnou. Je to dáno dobou.
Chceli rodič pro své dítě nejlepší budoucnost, musí brát to nejlepší z doby. To přináší i rizika. Neodsuzuji snahu rodičů, beru jejich výchovu jako potřebný fakt na zlepšování kognitivních vlastností dítěte, ale jen do určitého věku.
Výchova je ovlivňující do určitého věku, pak přichází společnost a je jen otázkou jedince, zda zůstane individuum nebo bude součást masivního toku dějin, který smrdí zdechlinou.
Posadit dítě mimo interner, je zlo, ale posadit ho tam brzy, je taky zlo. Dnes si nevybereš.
Výchova, pro rozvoj a osvojení základních společenských norem - nezbytné.
Pro život - přežitek. Nejlépe se na světě mají svině.

Souhlasím...můžeš se rozepsat na celou stránku, vadit to vůbec nebude.
Chudáci učitelé...bez moci a na mušce.

seřezání je dobré, pokud je výchovné.. a pokud má ten efekt, tak je k nezaplacení.. Dnes se ale děti málo vedou k zodpovědnosti a stávají se z nich fracci.. kteří si chtějí vydobít svá práva, ale sami neplní povinnosti.. v tom to vidím.. ale je to hrozně obsáhlé téma a dvěma větami se to nadá odbýt..

Je otázka, jak si nastavit hranice. Teď rodič seřeže za trest dítě a už je to na žalobu, tohle nechápu...
Já jsem teda moc doma nedostával, ale když už, tak ze zpětného pohledu většinou zaslouženě a k něčemu to bylo...

ach so, zase jsem pomalá..

teda asi spíš ´jsi´? - ano, máš pravdu.. částečně si myslím.. protože jde i o rodiče, jaký vztah si vytvoří a kde určí hranice..

Hloupý Honza možná.
Vašek...takže Véčkem trefuješ do černýho.

Jenny: Tak jak vnímáš děti, puberťáky?

mám alergii na tu generaci, zeptej se mě jinak, prosím

V. jseš Honza?

divně..

el-le-o-nora:,,a teď k věku.. myslím, že moc záleží na tom, kde dítě vyrůstá..jestli si na něj rodiče udělají čas, nebo ho/ji obloží internetem a stupidními hrami.."

Je to určitě důležité, ale vzhledem k tomu, že rodiče už nejsou pro mnoho dětí žádná autorita, myslím, že větší vliv mají kamarádi...aspoň ze zkušenosti, pozorování...

Jaké vnímáte generace napříč generacemi?