Autor: André Suarès Název: Dostojevský Překlad: V. Vaněšková (1920)
__________
Jen doplním info ke dni 7. až 9. března 2014 - 4. Ostravský knižní veletrh.
Stálo to za prd.
Téměř samé sektářní stánky. Krylo se to s dalšími výstavami (svatba a gastronomie; tuším) - současně.
Letošní rok byl zklamání pro všechny.
Zajímavost pro ty z vás, kdož jsou z Ostravy, nebo blízkého okolí.
Případně můžete nás ostatní informovat, ať už formou článku, nebo vepsáním do fóra, co je nového ve světě knih
V rámci své bakalářské práce bych měla udělat rozbor díla lipenské rodačky Aleny Nádvorníkové. Je primárně výtvarnice, ale píše i básně. Strašně by mě zajímalo, co vy na to:
Vzdálené
Ve vodovodní vjem
doufá, v jakýkoli
že začne, úspěšný -
v poskoku rozprostraněný
mezi hlasy
že bude -
i mihotavý, na okraji
zkáz, oznobeniny skryty
až letní čas nastane
Dobré ráno, Harri - Stephen Kelman.. moc pěkná knížka o 11letém klukovi z Ghany, který s rodiči přijíždí za lepším životem do Londýna. Život není vůbec lehčí a lepší a Harry se stává členem dětských pouličních gangů. Je svědkem ubodání malého chlapce přímo na ulici a od toho se odvíjí další děj příběhu. Hezký kontrast mezi rozdílností života i povah dvou různých kontinentů.
Kris, četla jsem, ale nedočetla. Nuda, neustálé opakování, chudý slovník. Marketing rozhodně o několik tříd lepší jak samotná kniha. Toť můj názor. Na druhou stranu, moje angličtinářka ji četla v originále a chválila si ji, tak možná chyba v překladu. Mně ale přišla chudá i dějově.
Sat: Dík za názor. Spíš budu ráda, když napíše někdo, kdo alespoň kousek četl. Já to dnes v Tescu prolistovala (v akci za čitapade, i pokračování ) a styl psaní mi připomínal Superdrbnu
Kris: je to šeď, ze slov kamarádek, ztráta času, něco jako harlequien moderní doby. Žádný literární přínos, pokud jsi trochu náročnější. Já nečetl a nechci. Když tak si počkej na film (má se to prý zfilmovat). Neštěstí...
Proč bychom něco takového měli dělat? To to nemůžeme číst pro to, že nás to baví, že nás to zajímá? Není potřeba se předvádět, to se tu nevede. Prostě se chceme podělit o zážitky, informace, něco doporučit a tak...
Hele, lidi, já chápu, že se na podobných fórech každý snaží vyprsit, jakej je inťoš a jakou čte klasiku, ale čtete taky někdy něco, řekněme... mírně pokleslýho, až obyčejnýho? Já se třeba strašně těším na novou Joy Fieldingovou, co vyšla tuhle středu a v pátek mi přistála na stole. Jmenuje se to Potok stínů a asi ji dám "na posezení", jestli má obvyklou fieldingovskou dávku napětí.
Alison Plowdenová-Stuartovské princezny.
A díky Sněhurko, za tip. David Weiss pěkně píše, takže si po jeho Rembrandtovi o Tizianovi i Rodinovi ráda přečtu
Zaku, napsal to francouzský romanopisec a egyptolog Christian Jacq. /Určitě se to dá vygooglit/ Je to taky o stavbě chrámu k sjednocení lidu krále Šalomouna. Začínám ho sice teprve číst, ale už předem se mi líbí
Správný odhad, Zaku , i když nepřímo na pozadí osobního příběhu Odlévače. Katedrála je kniha sice objemnější, ale dobře se čte, nebude problém;-)
Dík za tip k Rozhoupanému dechu, určitě si jej přečtu. Knížky tohoto typu mám "ráda", jestli se to tak tedy dá vzhledem k obsahu a vůbec té době říct. Trochu jsem Tě neposlechla a vygooglovala jsem si recenzi od Jakuba Ehrenbergera, takže není co dodat
Ahoj Al, Katedrálu moře jsem četl, dobře sis vybrala . Odlévače zrcadel jsem nečetl a jen tápu, že je to snad o knihtisku, nevím.
Echo k Rozhoupanému dechu-mně se to líbilo, knížka je o odsunutí Sedmihradských Němců z území Rumunska do ruských gulagů. Hlavní hrdina je kluk Leo, který to bere jako únik od rodiny, protože nechce, aby se prozradila jeho homsexualita. Dál je děj o protloukání se pracovními tábory,gulagy atd. Zbytek neřeknu, protože bys to už nemusela číst. Jen jsem se dozvěděl, že knížka dostala za český překlad R.Denemarkové Magnesii literu 2011
včera, když jsem se vracel z pochůzek, narazil jsem v Antikvariátě na krásnou knížku: Emil Holub, Velké dobrodružství-cesta po Zambezi.Je to vydání z roku 1952.. pak jsem si náhodně koupil : Herta Mullerová, Rozhoupaný dech. Až doma jsem zjistil, že za tu knížku dostala Nobelovu cenu za Literaturu v roce 2009. Tak jsem zvědavý
k Douskové: dostal jsem opožděně tři Ježíšky(jako za tři roky) a byla tam i Darda, to je volné pokračování Hrdý Budžes, Oněgin byl rusák..samozřejmě mi všichni mé dárky přečetli a Darda je prý taky super
teď vidím poprvé v životě Všechnoparty a je tam spisovatelka, mladá-Jana Šrámková. Dostala cenu Jiřího Ortena za svou prvotinu. Jmenuje se to Hruškadóttir.. tu holku si určitě přečtu. Protože je to sympaťačka a vtipná
Tomu rozumím. Mám to s knihami pro dospělé tak trochu podobně. Zato však např. třeba Malého Prince jsem za mala skoro nesnášela. A dnes ho miluji...
Člověk je holt zvláštní nádoba, jak pravila moje babička
to vypráví Herman Rothman - německý Žid - vypráví svůj osudový příběh před válkou, za války, po válce - tehdy když se našel právě tento dokument a jiné, které včetně pak překládal z nj do aj... je to zajímavé, zprvu spíš jak vyprávění od dědečka, jak si prošel válkou a jak co fungovalo a teď se dostávám k těm dokumentům právě, obohaceno o fotografie. takže literatura faktu.