Svědomí

bez komentáře...


Autor: Kam-inek, 28.12.2003, Ostatní

  

Noční déšť snoubí se s mým smutkem,
jako by do srdce mi sáh.
Nemůžu spát a své pocity utvrzuji
myšlenkami na tebe.
To toto století zabíjí tvé Já,
to náš vztah ochladil tě v led,
jenž uprostřed pulsuje steskem.
Chtěla bych rozpustit temnotu skutkem,
co překročil by ten tvůj kamenný práh.
Přesto tě v tvé síle obdivuji
a obracím se znovu do sebe.
Posbírám střípky, co zachytila slza má
vždyť život není med.
Tak jako začal velkým třeskem,
skončí se zahubením lásky k člověku.

Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Tedelybear 24.2.2010, 21:12
Hodnocení: 4

tahle je moc hezky sepsaná...."Přesto tě v tvé síle obdivuji
a obracím se znovu do sebe."tohle zní moc dobře..."Chtěla bych rozpustit temnotu skutkem,co překročil by ten tvůj kamenný práh." líbí se mi tvé spojení slov..je to skoro jako hra..a já hry moc ráda



kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Lena Talaga(Kemet)28.12.2003, 18:13

Asi hodně subjektivníAle celkem pěkné..Přesto mi v tom něco chybí,taková ta jiskra,která by tomu dodala život.Škoda

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>