Rusko-ukrajinský a ukrajinsko-ukrajinský konflikt je asi to poslední co si politici, podnikatelé i veřejnost v západních zemích postižených Velkou recesí přáli. Křehké oživení se stává ještě křehčím, nově vznikající pracovní místa se stávají opět nejistější. Již jednou dojednané zakázky na území Ruské federace jsou nyní opět podrobovány analýzám.
Jak velké dopady nakonec na ekonomiku budou, záleží vedle míry ekonomické provázanosti s Ruskou federací také na krocích státu a jeho institucí. To samé přitom platí pro Českou republiku, ze které se v loňském roce vyvezlo zboží do Ruska za 116 miliard korun, tedy v přepočtu 3 % HDP. Stát z tohoto objemu podpořil export ve výši 12 miliard korun.
Odhady dopadů EU sankcí proti Ruské federaci a odvetných opatření zestrany Ruska se velmi liší. Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje dopady 2,5 miliardy korun, Svaz průmyslu a dopravy počítá s desítkami až dokonce stovkami miliard korun. Proč se odhady takto liší? Důvodů je několik.
Zřejmým důvodem je právní interpretace sankčních ujednání. Například uvalení sankcí na takzvané zboží dvojího užití může být vnímáno tak, že vyvážené zařízení slouží alespoň zčásti k výrobě pro armádu při nejužším výkladu nebo tak, že zařízení může být takto využito pouze teoreticky při nejširším právním výkladu. Například u Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) se tak dopady v rámci stávajícího portfolia mohou lišit od 1 až do 16 miliard korun. Celková angažovanost EGAP v Ruské federaci je aktuálně 57 miliard korun.
Druhým důvodem, proč se odhady dopadů mohou takto lišit, jsou vedlejší dopady uvalených sankcí. Jedním z nich je zpomalení ruské ekonomiky, která by vlivem sankcí měla letos i příští rok prakticky stagnovat. Horší ekonomický vývoj má samozřejmě přímý vliv na koupěschopnou poptávku ze strany ruských subjektů.
Dalším vedlejším efektem je zprostředkovaný pokles exportu. Jak uvádí předseda Mezinárodní obchodní komory Michal Mejstřík, na ČR může dopadnout výrazně i propad exportu Německa do Ruska. Třetina českého exportu totiž míří do Německa, kde zůstává jenom 40 % tohoto objemu. Celých 20 % se reexportuje a dalších 40 % se jako subdodávky exportuje dále v hodnotových řetězcích do celého světa včetně Ruska.
Na další nebezpečí upozorňuje například Hospodářská komora ČR, kdy českým exportérům hrozí nejenom, že přijdou o konkrétní zakázky v Rusku, ale že v některých odvětvích může dojít k trvalejším změnám dodavatelů a české firmy tak mohou přijít o dlouhodobě budované obchodní kontakty.
Posledním vedlejším dopadem může být vzedmutí nacionalismu v Ruské federaci. Běžní Rusové přijímají evropské sankce vesměs nekriticky ve vztahu k vedení země. Zdražování potravin také přijímají jako nutnou oběť v dlouhodobém zájmu Ruska. Takové vnímání může vést k dlouhodobým tendencím ve vybraných odvětví „buy Russian“ nebo spíše „kupit' russkiy“ tedy preferenci domácí produkce na úkor ceny či kvality či obojího. Samozřejmě to platí jenom v odvětvích, kde je toto možné.
Jak tedy může stát pomoci ve zmírňování těchto dopadů na českou ekonomiku? A ekonomikou jsou myšlena zejména česká pracovní místa, protože o ta by nám mělo jít především. Vedle kurzarbeitu, který je ale zaměřen spíše na plošný krátkodobý pokles hospodářství, je to zejména proaktivní exportní politika.
U rozjednaných obchodních případů je totiž pro jednotlivé exportéry nalezení nových teritorií a nových partnerů velmi obtížné. Jednání o stávajících obchodních případech často probíhají řadu měsíců, vynaloženy jsou i náklady na právní služby, náklady na technické zmapování místa dodávky či licenční povolení. Stát těmto exportérům, kteří se ocitli v takto komplikované situaci, může pomoci otevřít dveře na jiných trzích. Ať už prostřednictvím zahraničních misí nebo kontaktů zastupitelských úřadů a zastoupení CzechTrade.
Rovněž EGAP již veřejně avizoval, že je ochoten zvýšit své teritoriální limity v zemích, které by se mohly stát alternativními destinacemi pro vývoz původně určený do Ruské federace. Jelikož EGAP funguje jako pojišťovna exportních případů, tak je možné upravit i další podmínky pojištění, pokud na tom bude shoda s akcionáři, dozorčí radou a nebude to v rozporu s regulací, kterou vykonává u EGAP stejně jako u každé jiné pojišťovny Česká národní banka.
Rozhodně by ale bylo chybou snažit se na alternativní trhy směřovat veškerý export původně směřovaný do Ruska. Podobně jsme vyklidili pozice na trzích SNS již v minulosti a stálo nás řadu let získat tyto pozice zpět. Někteří ekonomičtí filozofové mohou nesouhlasit s tím, že vůbec s Ruskem udržujeme obchodní styky. Ale právě vzájemná obchodní závislost je dle mého názoru to, co dneska brání eskalaci napjatých mezinárodních vztahů mezi EU a Ruskem. A doufejme i to, co všechny nakonec nasměřuje k jednacímu stolu.
David Havlíček
hlavní poradce generálního ředitele EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) je státem vlastněná pojišťovna, která pojišťuje exportní úvěry a pohledávky. Vyplňuje tržní mezeru a pojišťuje tedy zejména dlouhodobé úvěry (nad 2 roky) do rizikovějších teritorií. Pomáhá tak exportérům vytvářet si referenční zakázky a pronikat na nové trhy. Svůj provoz hradí z vybraného pojistného.
Publikováno v týdeníku Ekonom, 4.9.2014
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Příběh vločky | Soutěž v pouštění draků | Útržek z mobilu II. | Debile! | Beze smyslu