2 989 autorů
Mám nejraději ženy, když líbají, protože tehdy musí mlčet.
[Achard Marcel] Další >>
17.Únor 2009,14:20
Dopisování je bič
Tohleto odkládání s následným jakože brzkým dopsání, to je bič.
Nechtěj se mi dopisovat ty dny. Nechce se mi, a protože se mi nechce, musím to udělat fakt okamžitě jinak by hrozilo, že bych se na to vykašlala, což by mě na druhou stranu štvalo, protože jsem přece chtěla o každém dnu něco napsat, takže tedy:
Středa – 11.2.
Středa byla nákupním dnem, bylo to docela fajn, po tom né zrovna extra začátku to potom dál proběhlo docela příjemně. Pár hodin v muzeu a konzultace.
Přínosná, leč lehce zdlouhavá, tedy z mýho pohledu. Protože … jak to říct?
Některý pasáže bych si v klidu střihla jen tak „zběžně“ a to, co mě skutečně zajímalo bych brala obsáhleji. Naneštěstí člověk co se mi věnoval měl na proskočení určitých kapitol zcela odlišnej názor, nicméně jsem mu vděčná.
Takže - přínos.
Dále pak nákup knih. Řekněme si na rovinu, že upřednostňuji jaksi čtivo v českém jazyce, nicméně nutno podotknout, že materiálů v češtině není tolik. Rozhodně né tolik kolik bych já potřebovala, no.
Ufff, opět mé naprosto zbytečné vysvětlování něčeho, co se týká jen mě.
Takže, nakoupení knih a publikací proběhlo k mé částečné spokojenosti, skákala bych radostí, kdybych to měla všechno prostě v češtině, což nemám, a tečka k tomuhle.
Návštěva několika obchůdků s oblečením, blbůstkama, apod. proběhla taktéž, stejně jako návštěva kavárničky. Všechno podstatný jsem měla vyřízený, takže se to přímo nabízelo.
Do kavárny za mnou dorazil i Tomino, přičemž proběhla rychlá, stručná až strohá výměna názorů, kupodivu oboustranná. Naštěstí to nebylo ve stylu „veřejné představení pro kolemjdoucí“ apod., takže mě i s Betynkou a vším do tý doby pokoupeným odvezl zpátky. Já jsem pak zaskočila na net, napsala jsem část do deníku a vrhla se na malování.
No vrhla, chtěla jsem. Chtěla no, jenže mě zmohla únava.
Na středě byla ještě jedna nezvyklá a pozitivní věc, padla na mě únava, vcelku obrovská. Takže jsem se natáhla a krásně jsem spala až do rána.
Musím zdůraznit, že víc než 12hodin tahem - úžasný.
Čtvrtek – 12.2.
Nevím přesně, nebo takhle - asi bych tak řekla, že se nestalo nic převratnýho, malovala jsem jakobych měla tušení … že toho v následujících dnech moc neudělám.
Kromě pár strohých vět s určitými lidmi jsem měla v mobilu záplavu sms od Kačeny, které dělal problém, no dělal - uvedu na pravou míru – dělá problém její objev.
A ten objev bych nejraději zdůraznila, ale ne, kašlu na to.
Za prvý je to dement, pochopitelně podle mýho názoru. Podle Kačeny je to…minimálně TEN pravej. Takže vzhledem k tomu, že se naše názory na toho jejího diametrálně liší si odpustím i zvýraznění slova objev.
Mimoto s ním má (opět dle mýho) problém od prvopočátku, ale, ALE! - její věc.
Když pominu to, co se týká i mě, a to pominu, protože jinak bych se musela zase naštvat, slušně řečeno, tak prostě s příchodem toho kluka do jejího života, dostal její život neskutečnej spád. Škoda že jaksi do mínusu, ale, ale - je dospělá.
Musíme tak nějak doufat anebo věřit?! - že má rozum.
Esemesky to byly různorodé, od řekla bych tiché prosby, po řvoucí sdělení.
Ale - neměla jsem náladu. Jo, sobecký?… možná jo, ale prostě ona nevidí, že to, co je jakože údajnej problém, není problém, ale prostě důsledek toho, že ona je blbá a on úplně vymatlanej. Tudíž já jsem neměla chuť poslouchat hodinový kecy o ničem, kde v závěru by mě čekalo sdělení (pro ni nemilé), že prostě je to dement, a tečka.
Jenže nereagovat nijak jaksi nešlo, tak jsem jí napsala, že nemám čas, ať mi zavolá o víkendu, že to probereme. …
Trochu, možná trochu víc jsem doufala, že se to do víkendu nějak přežene, nebo prostě nevím, něco. Hlavně že se neuskuteční víkendová pohroma v podobě několika hodin keců o debilovi, kterej jí vletěl do života jako uragán a stejně tak i její život vypadá.
Takže shrnutí, čtvrtek byl den plný malování a také nasávání nových vědomostí.
Čtvrtek jsem zasvětila tak nějak škole.
Pátek 13.2.
Probudila jsem se docela brzo jenže nebylo mi tak skvěle jak bych chtěla.
Nijak to teda nesouviselo s tím, že byl pátek 13týho, spíše to bylo tím, co mělo ten den být, co všechno, jakože VŠECHNO mělo být a není, nebylo a moje vzpomínky se rozjely, nešly zastavit a já jsem pak měla náladu totálně blbou.
Kombinace sentimentu, smutku, zlosti, vzteku a … marnosti je fakt blbá kombinace.
Nemohla jsem se soustředit na malování a než abych to dovrtala, raději sem se do toho ani nepouštěla.
Nápad zapnout net se ukázal jako hodně blbej nápad. Cítila sem všechno víc a víc intenzivněji.
Začaly mě pálit oči následkem čehož mě zřejmě rozbolela hlava, a to bylo asi to poslední co mi scházelo. Všechno sem vypla, vzala si jídlo a krátce po jídle na mě padla únava, řekla sem si že to bude nejlepší, jít spát.
Po probuzení to nebylo o moc lepší, rozhodně to nebylo fajn, tak abych mohla v klidu malovat.
Myslela jsem, že mi pomůže jít ven na chvíli třeba, nebo tak. Courala sem chvíli venku, foukal vítr.
Foukl mi do tváře a mně se rozslzelo jedno oko, bezvadný co? Nojo, jenže mně to slzení oka vydrželo až do soboty, přičemž mě extrémně štvalo když mi to slzelo už hodinu, dokonce tak moc, že sem byla jeden velkej nerv.
Následující den se k tomuhle handicapu přidalo ještě něco, ale to bych předbíhala.
Prostě ten pátek byl takovej - nemastnej neslanej.
Především pro mě smutnej.
Kdybych měla vybrat jednu z emocí, tak smutek, i když vztek a zlost byly taky, no nechám toho, pátek byl pitomej den.
Večer mě bolela hlava, slzelo oko, štvalo mě obojí. Vzala sem si prášek na bolest, půl prášku na spaní, pro případ, že bych nemohla usnout, a lehla si.
Probudila sem se kolem půlnoci, hlava mě nebolela. To bylo pozitivní, ale oko „vesele“ slzelo dál. Chvíli sem se plácala v posteli, než jsem znovu usnula. Zapínat počítač, noťas, cokoliv jsem škrtla hned. Nechtěla jsem přikrmovat slzivost a nechtěla jsem aby se mi zpátky rozjela bolest hlavy. Bohužel světlo mi taky nedělalo dobře, tudíž číst knížku nešlo, nemohla jsem si ani prohlížet ilustrace, to oko bylo silně otravný. Nemohla jsem koukat na dývko, nic.
Naštěstí se mi pak nějak podařilo usnout.
Víkend byl ve znamení toho, že jsem kopyto, né kopýtko nebo tak, ale prostě kopyto.
A protože už se mi to teď nechce psát - jak nezvyklé….no, prostě se mi nechce.
Tak to dopíšu pak, někdy, nebo tak prostě.
(celkem: 20, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Jestli to je opravdu tvůj deníkovej zápis, tak mi to přijde neosobní...vidím tam prostě ještě kus nějaký zdi. Divím se, že bys do deníku například nenapsala na koho/co jsi vzpomínala, proč tě to tak ranilo, že jsi celej den nemohla nic dělat.
Pokud je to pro ostatní, tak mi to nepřišlo ani zajímavý ani poutavý.
Suma sumárum, potřeboval bych tam víc odvázanosti. Zatímco ty jsi v těch dnech měla hlavu bůhvíkde, mně zůstala na svým místě - a to je špatně.
kvalitní komentář (0)
30.3.2010, 15:45ty si trubka tony
jakože takhle to vypadá jako těžce vynucenej komentář to, že máš jinej názor než ostatní není bohužel, ale prostě je to tak, jak to je, tak tě to nezaujalo, nepřišlo ti to zajímavý, no a?
jo, máš pravdu, není to detailně osobní, není no, a nemůže ani být.
sumasumárum - děkuju. ačkoliv ti to nic nedalo, ty sis dal čas a napsal si mi svůj názor, takže děkuju pane
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
TerezkaL. 28.3.2010, 16:40 30.3.2010, 13:16ano, já jsem kopyto a taky občas tele a trubka
děkuju za přečtení terezko, za komentář a bodíky.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
kvalitní komentář (0) 30.3.2010, 13:15děkuju za přečtení
za komentář a bodíky.kvalitní komentář (0)Reaguj >>
30.3.2010, 13:12děkuju karkulko za tvůj čas u mě
a taktéž za komentář a bodíky.kvalitní komentář (0)Reaguj >>
No, to jsi teda byla, v tý době jsem si totiž s tebou "vesele" povídal na ajsku
Hnusný to časy...
Hezký den
J.
kvalitní komentář (0) 30.3.2010, 13:11a proto se držím zásady, když nejsem vpoho, nelezu na net, ptž když i přesto musím, jsem potom fakt "milá" bez rozdílu.
no
děkuju za bodíky a komentář honzíku.kvalitní komentář (0)Reakce: Honza7 31.3.2010, 13:00Ano, "milá" bez rodzdílu, tak to sedí, jennynko...
Nicméně-sral to pes
Nz
Jan
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Pohlednicový ráno | Mezi námi | Juliana | Černé stíny | Vlaštovky z papíru