A tak je to se vším
(Alois Marhoul)
V malé dílně
sedí u verpánku básník
a opravuje boty
Zákazníci přinášejí
Adidas Baťa Gabor Rieker
Po čase přijdou zaplatí a - -
a vůbec si nevšimnou
že neodnášejí boty
ale bílé černé hnědé žluté
lakované nebo semišové
básně!
Odpoledne s básníkem.
Slunný zářijový den, uvnitř pražské kavárny Čas tlumené světlo, které koloruje starožitný nábytek patinou jako na prvorepublikové fotografii.
Muž v klobouku vítá příchozí u stolu zaplněného knihami. Dvě místnosti rezervované pro nás, autory oněch knížek, se pomalu zaplňují, ale vzhledem k epidemiologické situaci v Praze ne zcela.
Začíná slavnostní Vyhlášení Mobelovy ceny za básnické sbírky za rok 2019. Ručně psané záložky uvnitř soutěžních knih svědčí o pečlivé přípravě vyhlašovatele výsledků česko – slovenské soutěže.
„Mobel nikdy nespí“ - motto, vepsané na webové stránce autora čtrnácti vydaných básnických sbírek, kuchaře a podnikatele Aloise Marhoula možná není, stejně jako postava básníka Mobela, tak docela imaginární. Poslední měsíce toho skutečně asi moc nenaspal.
Představuji si všechnu tu mravenčí práci, když pročítal na osmdesát básnických sbírek, které autoři přihlásili. Na rozdíl od desítek nejrůznějších literárních klání, kde se vybírá jen z několika básní soutěžícího autora, jde o soutěž celých kompletních sbírek, které poskytují mnohem ucelenější obraz o tvorbě autorů! V průběhu odpoledne ty, podle jeho názoru nejzdařilejší, ve spolupráci s muzikanty a dalšími recitátory představil přítomným a rozdal za ně ocenění.
Poetická myšlenka o soutěži obohacují prostředí, v němž žijeme, mi připadá mile pábitelská. Že se ji daří dvanáct let úspěšně naplňovat je zásluhou básníka Mobela, renesančního člověka Aloise Marhoula.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
O cherubínovi | Haiku | Špitální... | Návštěvní neděle | Kornatění