Domov pro seniory

volný verš


Autor: Frida , 3.11.2018, Básně

  

                       I. parkování

světlo se vylilo do jídelny francouzskými okny

hladí po ruce

prsty

nedočkavě seškrabují smítka papírky nehtů

hnědobílé kostce ubrusu

jistina pevně určených parkovacích míst

pro podhuštěná kola křesel

či židle s chrániči lin

je platná

a in

jako nástěnka pestrých pohlednic

od příbuzných   –

jen narušuje statiku všedního dne

příklonem vlevo

káva se vařívá bez kofeinu

marocká nebo italská by chutnala líp?

desítky očí kradmo pozorují  

hladinkou v hrnku s vytlučeným krajem   –

vrásky a kulatá záda neschováš   –

svět a světlo nemá slitování

v noci se jídelna připravuje na ráno

  –  sestra, sama tam nebudem ani za nič!

lebo zomretý na prázdnych miestach o dvanáctej šúpu bačkorami!

 solidárně „chráním“ ošetřovatelku před duchy  –

 moje práce stojí – ale „ošek“ v domově je jako šafránu

 a tak uklízím s ní…

 číslice na hodinách ukazují půlnoc

 naslouchám   nikdo nešúpe

                     II. bouře

horký vzduch se odpoledne

naštosoval do skříní a postelí

i dravci na samorostech v zahradě

ztichli   otvírali zobany

zpomaleně jako hračky na klíček

všechny televize jdou

klienti nespí  možná sní o mořském vánku

( Šlágr opakuje donekonečna Bílou orchidej)

ventilátor na sesterně krájí napětí

čekáme

zvonky v pokojích se rozezvučely naráz

potom vypadla elektřina

vítr obsadil chodby průvanem

mnohem rychleji než Slovenka a já

světly baterek

rozletěl se prostorem

vlál v záclonách   zavěšen do závěsů

neviditelný  jako Houdiniho kouzla

šílený závod se nedá vyhrát

bezmoc má nohy z olova

snaha být všude svazuje

orkán točí

hlavou kolem dokola

omotal sloup vysokého napětí

dráty si posílají hvízdavé výboje

doplňují modrou apokalypsu noci

pan Kalandra vykloněný statečně přes parapet

vypadá v pruhovaném pyžamu a brýlemi na orlím nose

osvíceně  přestože shodil truhlík s muškáty

vítězoslavně hlásí:

  –  sestřičky  nebojte se   –

ale na naší zahradě přistálo UFO!

                  III. zahrada

paže v šest ráno odhazují duchnu noci

zuřivý kohout klove sny do šíje

přehlédnu větve rukou z koutů –

jsem s vámi    hráč i krupiér

když první dravci křiknou pod víčka

když tvrdíte  že jitro je jen převlečený večer

rozlévám teplo do termosů  

rám ramen kryje nahé stíny

svítáním měknou jak střída chleba

zahrada domova je plná voliér

jabloní a bíle vysypaných cest

                     IV. výtah

odvážíme se nedýchat

tři patra dolů abychom se vešli

my   nekompromisní z donucení noci

a vyšší moci?

  –  ve výtahu držím zástěnu z papíru ( samá gejša )

  – zřízenci nesou černou schránu

( s tělem je uvnitř plyšový medvídek)

nastrojeni do růžových košil

jako by smrt měla i světlé stránky

připomínají ospalé barové vyhazovače 

sakrblé  –  dvířka funebráckého vozu se zasekla

rakev jde dovnitř přes přední sedačky

i brána na čip stávkuje

když auto pokreslené anděly chce nabrat správný směr

(a to je který?)

absurdita smutně cinkla klíči v zámku

kdosi     

prošel tam venku

pod kaštany  

s medvídkem v ruce 

vítr rozfoukal růžové lístky muškátů

po zámkové dlažbě

kocour zalezl pod kontejner

vyhlížet ráno

hladové

novým dnem

čerstvý jídelní lístek

naklonil nástěnku doleva

je slyšet tikot rafik v hodinách

Zobrazeno 16x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Dedek 12.11.2018, 12:48

Brnkáš nám na city, ale to není můj šálek čaje.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

RadkaEm 5.11.2018, 20:41

Řekla bych, že ve druhé sloce je ubrusu věnováno až příliš prostoru. Ale budiž. Mnohem víc vnímám nadbytek slova "křesel" ve sloce následující. Je to jasné i bez něj. A závěrečné "in" tu působí trochu nepatřičně. Snad raději se obejít bez rýmu.

Změna písma v posledních třech je sice trochu omluvná, ale nevím, jestli to stačí. Tady jednoznačně vyhrává tvůj prozaičtější duch. A je to na škodu. Rozbourává to poetičnost, která si vedla velmi dobře. Tohle téma umíš zpracovat s výjimečným citem.

To pro začátek. Zbytek si uložím na později.

kvalitní komentář (0)

Reakce: Frida 5.11.2018, 23:15

Díky, Radko, ještě na básničku rozhodně kouknu...



kvalitní komentář (0)Reakce: RadkaEm 12.11.2018, 21:59

Druhá báseň, Bouře. Aby se tento text stal básní, mám dojem, že mu něco chybí. Vnímám to jako prózu.

Třetí, Zahrada. Ta se mi líbí. Mám jen drobnost.
větve rukou z koutů - na první čtení je to zarážející a matoucí. Musela jsem si zanalyzovat

Čtyřku, Výtah, bych se vůbec nesnažila napsat jako báseň. Minimálně jako prozaickou mini. Možná ale spíš úvahu. Protože tady dost polemizuješ. O vyšší moci, o správném směru....

Tohle nechápu: nekompromisní z donucení noci. Noc jako taková tě k něčemu nutí?

(samá gejša)
( s tělem je uvnitř plyšový medvídek)
- to jsou zbytečnosti. Další důkaz toho, že ses potřebovala rozepsat víc a poezie tě svazuje.

kdosi
prošel tam venku
pod kaštany
s medvídkem v ruce - tohle raději ani nebudu komentovat.

Líbí se mi uzavřenost kruhu. Kdy se v závěru s křivou nástěnkou vracíš k první básni.



kvalitní komentář (0)Reakce: Frida 13.11.2018, 19:24

Radko, jsem opravdu ráda za tvůj pocit - dojem - rozbor mé dlouhé básně. Jelikož jsem na ni dostala dost konkrétní ohlas i jinde, zjistila jsem, že názory těch, kteří podle mne mají v poezii co říci - jsou hodně podobné...což jsi i ty.Já celé dílko ještě upravím a vložím znovu, možná i kombinované s prźou, mohlo by to myslím být dost zajímavé. Díky, že jsem ti stála za tvůj čas!



kvalitní komentář (0)Reaguj >>