Lekníny

Vybrala jsem první báseň ze sbírky Lekníny, která vznikla jako pocit z fotografií, které jsem udělala na našem rybníku ve vsi. Snad někomu přiblíží nádherné leknínové květy moje slova.


Autor: Marie Bernadeta, 22.12.2014, Ostatní

  

Lekníny

( 18. června 2014)

V zeleni hladké bílý květ leží jat pevně a přece volně spočívá na hladině jak zvláštní pocit vlání vyvolává v mysli přihlížejících lidských očí...

Navečer květy se zavírají  své vnady k spaní chystají...A bílá letní košilka je studí do dlaní  které je pevně celé svírají aby jak vánek lehký nezakryla všem prstům nenechavým víčka...

Já ještě spím ukryta v sobě a tys bílý květe rozevřel se jak půlka natvrdo uvařeného vejce vyzdobená...

Jak křížek malý na mém krku
blízko mého srdce...

Růžové květy ostřejších jsou rysů a bez objetí listů víc hrdé jsou a opuštěné je vidět jejich odraz na hladině i nitě  které pod hladinou spojují květ s ostatními kolem...

A něžnost sama zvítězila v drobném množství květů leknínových mezi listy  co jako zelené talíře tu leží

Tajemství a otevřená kniha
Sevřená pěst a natažená ruka
Vše k vysvětlení vede vedle to zelené srdce...

Okamžik skoro nic nezměnil..
V pohybu stálém dne a noci
toť dvojí směr jak pohyb vést
a k slunci natahovat ruce

Už obejmi mne
v západu Slunce
když přitahuje neustálé
odcházení i přicházení

Vše stále kmitá
Den noc a světlo a tma
Vše v rytmu Měsíc Slunce
se odehrává

Tři barvy na rybníce
pozvedají svoje ruce
v modlitbách snažných k nebi

Jak všichni svatí
pro tebe a pro mne
za nás prosí bez přestání

Prstýnkem trávy olemovaný tvůj prstík, květe bílý, tak čistý vprostřed vody mojí na zelených listech duše

A pohled zblízka kříž něžný dorůžova krví tvého nachu v tvářích rozpaky tvé prozradí

Je trojjediný Bůh a Svatý celý
Ten květ svědectví vydá asi
Když Anděl z hlubin čistých
paprskem stébla hledí na něj
a slibuje mu život věčný

A nyní zblízka odevzdán je zcela
Už zničen v rozkoš letí jako střela
vzduchem ke mně Já objímám ho pevně
A prstýnkem zas je má láska zpečetěna
Vprostřed černé vody uprostřed Noci na mě hledíš
jsi jako hvězda nejjasnější a já ti věřím
že už mě nikdy neopustíš

A ještě jeden sladký pohled,
než tvoje duše znovu uzavře se
a poletí zas noci čisté vstříc ,
aby se květ tvůj v plné kráse zase
mohl ráno ve slunci rozevřít a žít...

http://kytkyodivetky.blog.cz/1406/lekniny

http://www.mamtalent.cz/lekniny.phtml?program=1&ma__0__id_b=18991

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 23x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Jenny 22.12.2014, 20:50

no, přirovnat leknín k půlce uvařeného vejce, to jsem ještě nečetla
z celku jsem trochu rozpačitá a trochu zklamaná, hodně rozvleklý a odbíhající k Bohu a andělskému zjevení, no prosím, každému asociuje leknínový květ něco jiného, nicméně tvoje asociace se nesetkala s tou mojí v kladném objetí, asi takhle bych to specifikovala.


kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Hesiona 22.12.2014, 20:49

Ta forma je záměrná, nebo se ti to rozsypalo při kopírování? Mám na mysli ty dlouhé řádky.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

stranger 22.12.2014, 13:58

A pohled zblízka kříž něžný dorůžova krví tvého nachu v tvářích rozpaky tvé prozradí
šílená, krkolomná konstrukce - neumím, tápu, stojím, a dál to už nejde...

kvalitní komentář (1)

Reaguj >>