tak tu sedím, vnitřně rozemletá
všechno je divně rozmázlý
to ty slzy co mi stékaj
co bolí to přebolí
vždycky je to tak?
a co když není
poslední dobou nic nezabírá
a když přece, tak jen na chvíli
a pády, ty jsou bolavý
chtít věřit, že bude líp
někdy se mi už nechce
rány se hojej, jizvy trvají
prázdno a tupá bolest
to můj život, někam odešel
zamával a zmizel
a tak tu sedím, smutkem obejmutá
okamžik který vyprchal
život je jako děvka
zaplať si a žij dál
Autor zakázal hodnocení tohoto díla.
Ticho po pěšině | Černé stíny | Pár vět, pár slov | bez názvu | Albert a maková panenka