15 207 literárních děl

2 987 autorů

Kdo nikdy nebyl dítětem, nemůže se stát dospělým.
[Chaplin Charles Spencer] Další >>

SBÍRKY OSTATNÍ BLOGY POVÍDKY BÁSNĚ

Kolem dokola

"křižovatky" - SOUTĚŽ - červen

Autor: Jenny

, 10.6.2013, Ostatní

Byl mladý a zkušený. Na hlavu posadil klobouk. Původně chtěl slušivý baret, ale armáda mladých nevyrovnaných a stále tápajících, do které sexuální skupiny patří, ho odradila. Nechtěl patřit k nim. Nechtěl patřit k nikomu. Byl sám sebou. Podíval se do zrcadla. Slušelo mu to. Usmál se na sebe a vyšel na ulici.
Nakoukl do oblíbené vinárny. Nikde nikdo. Překonal chuť být prvním hostem a vykročil do nedaleké oázy zeleně. Rozkvetlý park ho pohlcoval. Nasával vůně, které mnozí necítili. On byl jiný. Vzduch prosycený vodu z malé fontány, vlhké kameny i letmý závan kůry stromů, nebo hlíny, která vsákla déšť. Když se nabažil, procházel cestami, našlapoval po stezkách mezi trsy květin a záhony nejrůznějších barev. Vnímal stromy a keře z převážné většiny obsypané květy. Miloval to tam. Posadil se pohodlně do trávy, zul si boty a zavřel oči. Poslouchal švitoření ptáků, štěkot psů, smích dětí, útržky rozhovorů. A skrze zavřená ústa předříkával verše rodící se mu v očích.

Projížděla kolem parku. Ze školy vyběhly děti. Zastavila a usmála se. Utíkaly si hrát. Ohlédla se za nimi. Vzpomněla si, když sem chodila se synem. Kde jsou ty doby? Park lákal k odpočinku. Musela do banky, problém s klientem. Ještě jednou se podívala do zeleně, zaregistrovala netrpělivé probliknutí od auta za sebou, zařadila a jela do práce.

Starý pán chodíval do parku se svojí ženou. Tak jako pro většinu, i pro ně to bylo místo setkávání. S dětmi a jejich vnoučaty, nebo se společnými kamarády. Místo schůzek, rozchodů i návratů. Bylo snadné pobýt tam i několik hodin. Okraje lemovaly vzrostlé stromy, obchůdky a dvě kavárny. Jedna byla sortimentem zaměřená víc pro rodiče a děti, druhá pro dospělé. Bylo možné přijít jen tak, vzít si jídlo a pití z domu a udělat si piknik v trávě. Tak to dělalo hodně lidí. V některé dny trávník doslova rozkvétal pestrobarevností dek a lidí na nich.

Po cestě lemované výsadbou nových stromů kráčel muž s dcerkou. Vraceli se ze školky. Holčička mu štěbetavě vyprávěla, co všechno dnes dělala. Muž se k ní skláněl pokaždé, když natahovala prstíky a cosi mu důležitě vysvětlovala. Potom se oba bláznivě rozesmáli. Procházeli kolem lavičky, na které seděl nevrlý stařec. Občas ho potkávali. Někdy odpověděl na pozdrav, většinou však kolemjdoucí okřikoval, výjimečně hýřil dobrou náladou. Obvykle jen seděl a díval se na blízké hřiště plné dětí.

Na vodítku se natahovali dva bišonci. Vypadali jako dvě zapomenuté sněhové koule uprostřed léta. Poštěkávali a táhli svůj doprovod k místu, kde už volně pobíhali jejich psí kamarádi. Bylo situováno na opačné straně od kolotoče, houpaček a pískovišť. Výběh pro psy měl podobné ohrazení jako plůtky kolem dětského hřiště. Důvody byly jiné, nicméně bezpečí bylo na obou místech zajištěné. Psi do parku mohli pouze na vodítku vyjma místa pro ně určené.

Chlapec pozval dívku do parku, protože kvetly tulipány. Letos jich byly celé záhony. Překvapilo ho, když chtěla k stromořadí mladých kaštanů. Ještě více překvapený byl, když chtěla, aby přivoněl. Kaštan přece nevoní. Neodradilo ji to, a jednu větvičku s květem utrhla. Tvářila se potutelně a on se usmál. Objal ji a pošeptal, proč ji sem dnes vzal. Usmála se na něj. Ruku v ruce se proplétali mezi dětmi na kolech a koloběžkách blíž ke stánku se zmrzlinou.

Tématické cykly oživí pozdní odpoledne. Výstavy, přednášky, autorská čtení, koncerty. Všehochuť, která osloví širokou veřejnost. Podle roční doby se park různě vylidňuje a s příchodem večera, kdy odchází i poslední návštěvník, přijíždí na malých vozítkách úklidová četa, aby na druhý den byly upravené cesty, doplněné sáčky ve stojanech pro čtyřnohé miláčky, případně dosypaná krmítka a v tichu dopadajících kapek zavlažovačů, park usíná.