Říkávali mi, že nikdy nic nedokážu, ale čím víc jsem dopouštěla pochybovat o svých schopnostech, tím víc jsem ztrácela víru v sebe sama. Postupem času, srážená na kolena nespočetně krát, si začnete uvědomovat, že Vy jste ti, kteří mají svůj osud, svoji budoucnost a hlavně svůj život pevně v rukách a je pouze na Vás, jak s tím naložíte. Nejtěžší je uvědomit si plně situaci a přenést se přes neustálé shazování a ponižování, někdy i blízkých osob, které si mnohdy neuvědomují, jak moc vám ubližují. Moc slova, je daleko zraňující, než když dostanete, s prominutím, přes hubu. Psychické týrání zanechává hlubší a nezhojené rány, které budou do konce života ve Vás. I ve mně stále tyto rány jsou, ale čas je dokáže schovat hluboko do nitra a pomůže povznést se nad ně. Když zavzpomínám na dobu, kdy jsem byla opravdu na dně a nevěřila v normální život, ve šťastný život, přijde mi to vážně absurdní, jak dokáže člověk ztratit víru v lepší zítřek. Nikdy nelitujte toho co se stalo, jelikož to zpět nevrátíte. Chybovat je lidské a každá z chyb nás posouvá o krok blíž uvědomit si, že je jen na nás, jakým směrem se vydáme. Ne každý je dobrý člověk, ale v každém je kousek dobra. Tímto chci poprosit, neodsuzujte lidi, hledejte v nich pokaždé co nejvíc toho dobrého a snažte se o podporu, není nic silnějšího když víte, že za vámi stojí rodina, nebo přátelé. Nic to nestojí a přitom pomáháte víc, než si myslíte.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Chyby jako způsob jít dál |