CHCI TĚ!

  

Chci tě. Chci tě, jako nikdy nikdo nikoho. Duše bolí. Venku za oknem umírají lidi, vybuchujou sopky, tornáda ničí města, země se třese. A já tu sedím a oči mě pálí. Přes slzy nevidím svět kolem. Na tvářích cítím teplý vodopád. Léčíš mě. Gumuješ mou duši, až je prázdná jako tvoje city. Chci tě a šílím. Tancuju ve tmě. Tady sama a ve vzpomínkách s tebou. Chci tě, když procházím kapkami deště. Každá je jiná a každá studí. Chci tě, když se třesu zimou s rozteklým obličejem někde v rohu zastávky. Tentokrát jsou to má kolena, koho objímám. Chci tě, když mi před očima umírá slunce. Zůstane po něm na nebi krvavá stopa, hluboká rána na duši světa. Teď je se mnou noc. Chci tě, nemůžu vystát tu samotu. Tma mi krade všechno kolem. Nevidím nic než obrázky, co platily dřív. Jsi v nich ty a jsem v nich já. Jsme tam spolu. Dokud nás smrt nerozdělí. Ne, nebyla to smrt. Smrt je vysvobození. Vzala mi tě bolest. Utrpení. Chci tě, i když je má duše konečně svobodná. Bylo lepší být tvůj otrok. Nemám komu sloužit. Nemám pro koho žít. Chci tě, chci tě zpátky dřív, než se odrazím a skočím. Chci s tebou zase letět tam, kde nám spolu bylo krásně. Nebe pláče. Prohlížím si svou ruku. Je tak sama. Vzpomíná a začíná se třást. Chce tě zas hladit a hrát si s tebou. Proč jí tak trápíš? Už přestaň. Dost, to mi stačí. Chci tě, padám na kolena a umírám. Tělo bez duše. Místo ní poušť. Písek pálí do nohou a voda vysychá. Život končí. Ne, život už skončil, ty víš dobře, kdy to bylo. Nemůžu uvěřit. Tvá krev je má krev, tam uvnitř tebe si něco šeptá. Nic mi nekazí tuhle krásnou chvíli, zase tě v duchu vidím. Chci tě, chci hladit tvoje vlasy, prsty si s nimi hrát, vetřít do nich tvůj pot a svoje slzy. Chci tě, když má duše visí na hřebíku omotaná pavučinami. A má láska neumírá. Co je mrtvé, nemůže umřít. Chci tě, chci, abys roztáhl křídla. Chci tě cítit kolem sebe, jako to vždycky bývalo. Louže času se vlní, jak na ní dopadají další kapky a slaná řeka z mých očí pomalu vysychá. Ale já nezapomenu, jizva po ráně zůstane, to jsi chtěl? Ne, snad nejsi tak krutý. Řeklo to moje srdce, poslední věc na tomhle světě, které ještě věřím. I když bych je měla proklínat za to, jak mě u tebe drželo. Déšť ustal. Chci tě, když se probouzím. Ráno je vždycky prázdné, den se teprve vyplní mozaikou slov a pohledů. Chci tě tu mít, chci obelstít prázdnotu. Pozdravit slunce, držet tě a smát se s tebou. Chci tě, chci, aby mi srdce zas říkalo, že jsem s tebou. Chci tě.
Prostě tě chci zpátky, nechápeš?

Zobrazeno 5x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Zatím žádné komentáře