

sedět u ohně, dívat se do plamenů a tu a tam mezi nádechem na další sloku se zadívat do šera naproti a malinko se usmát, pro někoho, kdo tam sedí a dělá, že se nekouká, ale co potom to zachvění pop celém těle, když zjistí, že je pozorován každý může být osamělý v noci u splavu, i když má kolem sebe celý vesmír světlušek
Tohle by snad mělo být jako něco revolučního. Něco, co by mělo každého správného člověka zvednout ze židle a přinutit ho, aby bojoval za svou svobodu, za svobodu všech a za zamítnutí všech špatných pohnutek.