
3 013 autorů

Jak Richard stárnul, docházelo mu, že se mnohé věci změní. Že už nic nebude takové, jako zamlada. A pak to jednoho dne přišlo. Seděl s kamarády ve vinárně s obsluhou nahoře bez a najednou zjistil, že se zamračeně dívá na poloprázdnou láhev (do toho dne byla optimisticky vzato ještě z polovice plná) a že se s velkou nevolí dívá na holky, protože mu nejednou přišlo fakt neslušné, že jsou tak odhalené. Zamyslel se a pochopil, že už opravdu stárne ...
Erika si už odmala zvykla, že má všechno po čem zatouží a samozřejmě bezplatně. Stačilo, že se usmála a dotyčný ji dal cokoli chtěla. A tak ve školce na pískovišti měla vždycky zajištěné nejlepší místečko, ve škole si každou písemku pohodlně opsala od souseda, který ji kryl vlastním tělem, v zaměstnání měla místo s nadstandartním platem a minimem práce a návštěva jakéhokoli podniku byla pro ni reprezentační záležitostí, za kterou platil každý, kdo byl po ruce. A tak si užívala života. Až do dne, kdy přišel čas platit. I s úroky ...
Hugo je narkoman. Pardon, ne narkoman - odborník na meditační terapii, jejíž prostřednictvím je možno proniknout do vyšších sfér vědomí. Pravda, mnohdy až do bezvědomí, neboť vyšší sféry obsahují pravdy a děje nepostižitelné a docela těžce pochopitelné nedokonalým lidským mozkem. Prostě si občas denně šlehne co je zrovna po ruce. Denně ovšem řeší i závažné věci, například - kde vzít na další dávku?
Kvido možná patřil k scientologické církvi, taky věřil, že už k nám letí a zachrání nás chlapíci z dalekých planet. Nakonec to ale nestihli, neboť Kvido udělal tu blbost, že na ně čekal na dvorku před domem a slunce ho hladilo svými blahodárnými paprsky až ho zcela vyhladilo. No jo, k čemu jsou asi tak opalovací krémy ... ?
Aneb konec nebo začátek? :)
Arnošt je pracovník v oblasti sociálních služeb, jak je patrno z konce básničky. Jinak je to ale vynálezce na úplně volné noze. Právě vynalezl něco opravdu velkého, nadšeně to v duchu již srovnával s vynálezem teórie relativity, igelitu a toaletního papíru. Chtěl si svůj vynález patentovat, ale zamítli mu to! Pochopitelně ho to ranilo. Naštěstí má svou milovanou práci ...
Pokus o dílo, kde priorita rýmování slov na konci řádku je až na posledním místě a spontánní myšlenky na prvním.
Taťána to měla vymyšlené dobře, alespoň podle svého názoru. Měla byt plný různých kasiček a prasátek, ve kterých měla zdroje na různé příležitosti, které by mohly nastat. Byla připravená na všechno. Akorát, že její přítel už toho začínal mít dost a na to už jaksi připravená nebyla ...
Potřebovala jsem to všechno vypsat pryč, pryč ze sebe. Možná je to až moc osobní a možná, že to sem nepatří. Přesto bych ráda, abych se dozvěděla názory ostatních na tuhle...věc.