Nádraží je cesta k minulosti
křižovatka stop tvých i mých
chtěl bych se vrátit zpět do časů
kdy jsme chodili balit cigarety
do kavárny za rohem a místo do školy
chodili jsme jen tak kolem lidí
spěchajících do práce
a smáli se, když jim ujížděly autobusy hromadné dopravy
a my věděli, že takoví nikdy nebudeme
a přes všechny zákazy jsme
se milovali a toužili žít jinak
být jiní, než lidské schránky bez duší
a tak jsme prošli po krutých stezkách života
mrazivou nocí se potáceli domů
s cigaretou v ústech
a pocitem volnosti v těle
který nás hnal žít dál a čekat, co se stane den příští
nečekali jsme konec, ale on přišel
nečekali jsme loučení, ale nebylo nazbyt
nečekali jsme slzy, ale naše oči zvlhly
nečekali jsme prohru a zklamáni
ale přišlo to na nás tak náhle
byli jsme tak nepřipraveni
a nevěděli, jak se sebou zacházet.
Teď je nám o několik let víc
spěcháme na hromadnou dopravu
a potkáváme obrazy našich dávných tváří
a divíme se
a nechápeme je
a odsuzujeme je
a káráme je
a zakazujeme
a klejeme
a … nežijeme.
Hodnocení:4.6 (celkem: 23, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 30x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Svědomí | Nejhlubší vyznání | Ztracené iluze | (Ne)pokoj | Stará žena s modrým svetrem