Matěji, Tvá poezie je velmi hluboká. Je radost se vždy proplétat mezi řádky, které člověka zavádí na scestí i rozcestí a někdy i létat mezi prostor. Zaslouží si určitě pozornost hloubvašího čtenáře.
Jediná věc, která mi úplně nesedla. je poslední řádek...
a nebylo.
četl jsem to několikrát a pořád nemohu najít smysl toho ukončení.
Čekání na boha | Sbormistr | Galaxie | Moje hodiny | Poslední rodinná večeře