Dveřmi nalevo se vchází

za nářkem tmavých šatů

tichých básní hrdliček,

co se tu krčí

za pomníky a hroby,

pod košatými stromy,

za listopadovými momenty,

kdy vánek zpívá dešti.

 

Tak právě tam se vchází

s průvodem zbylých.

 

Dívám se na to všechno

v písni tvého světa

a za řadou monstrózních hrobů vidím,

jak do jámy spouštějí mou rakev.