Takže (plivat, hanit, hladit, chválit nebudu)
První sloka - tam se vlastně nic nedá vytknout. Je obrazen již nějaké, poetické zkušenosti. Všechno ti tam hraje a zapadá, ale... Zdá se mi to, že je až moc pasující do "čítanky" na základní školu. Taková sloka, kterou musí pochopit i nechápající puberťák. Postrádám lehkou rafinovanost, škodolibost. Zůstává mi zde proto jen smutný, vyvztekaný afekt; vztek s odstupem času. Vadí mi ta strohost. Ale na zlosti vlastně není nic poetického nebo krásného. To beru. Rytmus, verše, nic se nedá vytknout. Zkušenost se zúročuje, jen ta škrobenost mi nesedí, dusí tě stejně jako ten vztek.
Druhá sloka.
Rýmy sis obhájil v komentech pode mnou. Pěkně zdůvodněné, proto mi zůstává na pohled, jen obsahová složka. Opět stejný problém. Zkušenosti ti posloužily k napsání veršů. Znalost jazyka, veršování, rytmu, vše umíš dobře ušít, aby ti kabátek slušel. Jen se nemůžu zbavit dojmu, že ... celá báseň je špička ledovce vzteku a vyjádření. Chybí mi tam rozuzlení, revolta (nevidím ji ve verši "to měl bych žebrat | o vaši přízeň, vážení?" odplata, klidně i pomsta. Sarkasmus nebo lehký cynismus neuškodí, ale nepomůže.
Celkově dílo beru jako báseň. Čistou báseň inspirovanou lidským životem, ale těch jsou stovky, tisíce, miliony, ne-li více.
Tvůj osobní pocit z básně zůstane, ale báseň pro nás ostatní ne.
Celé dílo je velmi solidně vystavěné, nespadne, nezhroutí se a odolá kritice. To přeci dokázal i funcionalismus a Baťa domy.
Možná po nějakém čase ocením tuhle báseň víc, nevím, nebo se k ní už nikdy nevrátím.
Rozhodně nemám v úmyslu psát, umíš to líp | četl jsem lepší | ta je super, díky ti za ni
Na to ti řeknu jedno, nasrat Jsi Olda, máš svou evoluci, tohle beru jako pojítko (s čím, neřeknu).
A tohle si neodpustím. Přirovnávat Oldřich Řeporyjský = k Francois de Montcorbier? Si děláte prdel z obou? Smrdí mi to slepotou.
Sate, díky. Skvělý komentář. To je to, co potřebuju slyšet, co si člověk přečte a díky čemu pochopí svou tvorbu lépe. Musím ti v mnohém dát za pravdu a zbytek si ještě promyslím
Hezký den.
Nerozmýšlej moc dlouho, nebo zapomenu na tuhle debatu.
Nj, účelový komentář aby člověk pohledal, co? Můj není nic moc, ale ... nic moc je více než nic.
Ne, tvůj komentář je parádní a pochopil jsem, co bylo třeba. Snad to budu zřejmé z přidaného závěru. Ano, je to vztek bez východiska. Plácnutí do vody - tak to je a co z toho?
Díky, za ta slova o stylu, to člověka vždycky potěší. Že máme oba rádi slovo nasrat, tak mě nasralo nějakej ten den zpátky koment u nejmenované básně nejmenovaného člověka tady: V tvých básních je tolik citu. Hovno cit hovno. I proto jsem napsal tuhle a tak jak jsem ji napsal. Báseň to není jen milý vláčný srdíčkový cit. Takže píšu nasraně z principu a teda taky proto, že jsem nasranej, tak nač bych si hrál
Ještě jsem přemýšlel vůči tvému komentáři a čítankové výstavbě zkusit překopat báseň od základu. Ale pak jak doufám nakonec není potřeba. A možná se ta platforma docela dobře uplatní. Popustit a zaříznout, jak říkají volejbalisti. Začít jako vyhořelý prázdný vztek v uniformě (kabátku) a končit kříži přibitými na zdi.
Ještě jednou díky
s pozdravem OŘ
Osobně, dostala mě do kolen vazba "srdíčkový cit" Válím se smíchy a tiše směji všem, na které to pasuje...
Dodatková sloka se mi líbí. Je to očekávaná a značně toužená revolta. Horská dráha, tam i zpět. Trochu sakrální, trochu pokrytecká, pěkně spojuje obě předchozí. Nerozděluje, ani přímo neslepuje, jen spojuje, pojítko.
Tuším, že kdysi jsem použil něco podobného, nebo to plánuji? Musel bych to hledat, na to nemám energii.
Kvůli čítankovému stylu je zbytečné ničit/měnit to, co už bylo. Nech si to na další.
PS: sám pro sebe jsem si dodal poslední sloku o jednom slovu, netřeba říkat jaké, ne? ;-) Ať to má šmrnc.
s pozdravem
Th.
"žebra-žebrat" Hm... To se mi líbí.
Jinak. Ať žije Villon. Jsem ráda, když si od něj něco přečtu, ať to napsal kdokoli("kdokoli" nemyslím nějak negativně). On totiž neumírá.
Docela mě těší fakt, jakou názorovou bouři jsem zde rozdmýchal a že ji za sedm hodin četl přes sedmdesát lidí. Nevím, jestli Villon. Btw jdu zítra na Villona do divadla u stolu. Každopádně nasraná a jsem rád, jestli si ji někdo přečetl s chutí.
Oldo, tohle Ti podle mého fakt nesedlo. Zaujímáš postavení jedince, který je nekrklý na společnost a kříčí do ticha. Ani mi to na Tebe nesedí, fakt to umíš daleko, daleko lépe. To ostatně víme oba, no, ví to více lídí (autorů).
Milý West, prosím tě o jediné. Teda možná dvojí. Zaprvé (tak teda nakonec trojí), proč ti na mě nesedí nakrknutí na společnost? Zadruhé, co konktrétně se ti na téhle básni nelíbí. Po stránce formální, nebo obsahové. Zatřetí, co spatřuješ třeba v těch mých dle tebe zdařilých a tady chybí. Díky za zpětnou vazbu.
mi se líbí rým žebra, žebrat, ten by tam nebyl, vážení/ jak by nic, je myslím taky docela dobrý rým. Není to top, samozřejmě, ale radši budu mít takovýto nedomrlý, než víc/ nic, to má už každej
ale díky
Slepit krajíce | Provokativní | Poklesy | Vzpomínáš? | Nešpory