Tahle báseň byla taková atakovka věnovaná mé bývalé dívce, ženě, M. Po pravdě se mi vůbec nelíbí, nechápu jak jsem ji mohl napsat. No, spíše publikovat. Tím ale nechci napsat, že již zmíněná žena byla špatná nebo s nějakou vadou.
promiň, do toho ti rýpat nebudu, to je tvoje věc... jen reaguju na můj pocit z básně a na moji touhu neustále něco proškrtávat, tak bohužel dopadla i tvá věc jak říkám, s trochou mé invence .)
Já musím číst každou tvoji báseň několikrát a nad většinou veršů dost přemýšlet, než přijdu na to, co vyjadřuje, než najdu linku. Tohle je vysloveně pocitovka, a ten klavír k tomu je báječnej. Nejvíc se mi líbí verše té sloky s pouští Gobi.
je mi to až trochu protivný,jak píšeš.jako když se tuňákovi dostane do huby nějakou zvláštní shodou náhod žralok a protože ho teda jako nemůže rozkousat, tak ho ukecá a´t chcípne sám od sebe,když už ho teda má v hubě.estli mi teda rozumíš.křídla racků malují nebe,málo kdo pozná cestu nezná ten přepich bez otázek.atd.čti to po sobě,najdi pokoru a škrtej.nápady máš dobrý.čest
jde mi o to,napsat si ke každý básni kterou si tu přečtu komentář.Mám-li chuť.A jestli mi budeš nadávat dutejch hlav, tak si tě najdu a naplácám ti zadek.
Jak se máš? | Bez citu | Pár veršů | Někde v dálce | Zapomenutá