Vzpomínka

melancholická báseň


Autor: Tomáš Pacák, 26.12.2009, Básně

  

Vzpomínám si na ty chvíle,
kdy hvězdy plály nad hlavou.
Vždyť nebyly vzdáleny ani míle,
já mohl sevřít ruku tvou.
Prošli jsme deštěm jsouc si tak blízcí,
zavřeni v zeleni a duších svých.
Naděje a lidé ač vysocí mnohdy jsou nízcí,
ve vězení časů minulých.
Jak jen otevřít nové obzory?
Toť otázka těžká i tak jí třeba položit.
Vždyť internet smrdí jak shnilé brambory,
asi se seberu a začnu znovu žít.
Opět se pořádně nadechnout,
a pustit uzdu fantazii, citu a pocitu.
Do krku saně zmaru řádně tnout,
a do nebe zařvat jsem znovu tu.

Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.

Hodnocení: 3
(celkem: 6, počet hlasujících: 2)

Zobrazeno 33x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>