Vzdálená

Autor: donifan, 28.3.2013, Básně

  

Život už ztrácí vlastní tvar
jsem žhnoucí úsvit,rituál
hořící pramen
zhrzeného ducha
co lehce odtéká,
když mu srdce puká.

Vítr mě zasel
snad do správných míst
rytmicky plynul
někdy chtěl i říct.

Co je to láska,
jak ji můžeš žít?
Pro mě tak vzdálená,
podivné ji mít.

Je křehkou radostí
v níž tě kouzlo čeká
s dotyky prstů,
úst,
člověk na člověka.

Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>