15 369 literárních děl 
3 002 autorů
V horách žij z hor, při povodí z vody.
[Přísloví čínské] Další >>
3 002 autorů
V horách žij z hor, při povodí z vody.
[Přísloví čínské] Další >>
Na nebi nad tebe není
Když tě vidím, má krev se pění.
Roztoužen láskou k jedné z žen
Řítím se zcela neřízen.
Osud karty divně míchá.
Při nastalé chvíli ticha
Zjistil jsem, že jsme tu sami.
Osud zahrává si s námi.
Jsme sami v tvém pokoji,
Někdo světlo odpojil.
Slyším, jak zrychleně dýcháš.
Jsi jak osud – karty mícháš.
Chceš, abych si sedl blíže.
Tma je pro tě velká tíže.
Bojíš se, že utopíš se
Se mnou ve tmě neztratíš se.
Dotyky tvé hebké, jemné,
Zažíhají oheň ve mně.
Hladím prsty tvoji paži,
Jejich vášeň tvůj chlad zpraží.
Tvůj dech je jak letní vánek,
Ovívá mou tvář, můj spánek.
Náhle spadne z hráze strmé,
A hle – líbám tvé rty plné.
Ani nevím, co mne vede,
Snad jsem jenom láskou sveden.
Ramena tvá tlačím dolů,
V peřinách ležíme spolu.
Jazýček tvůj mrštný, hbitý,
Zamíchá mými pocity.
Ústa tvá se mění v bránu
K vášni, co je jak z románu.
Pocit viny se mnou trhne,
Svědomí se na mne vrhne.
Ovoce cizí si beru,
Je to špatné, věru, věru.
Chování tvé způsobí,
Že viny hlas zapudí
Touha po tvém teplém těle.
Chci ho nahé, a to celé!
Jeden knoflík, druhý, třetí
A už blůzka z tebe letí.
Lehnu si já vedle tebe,
Otvíráš mi sedmé nebe.
Prsty zkoumám křivky ladné,
Moje ruce neposedné
Odepnou pár háčků směle,
Nic nehalí tělo skvělé.
Však ani ty nezahálíš,
S tričkem malý souboj svádíš.
Rozepínáš knoflík, zip,
Bez šatů jde všechno líp.
Já jsem ty, a ty jsi já,
Moc lásky nás objímá.
To, co přijde v okamžení,
Nikdo za nic nevymění.
Tvé tělo se rozechvívá
Každý tvůj nerv si prožívá
Chvíli plnou blaženosti,
Než se tvého těla zhostím.
V nitro tvé já pronikám,
Žhavou slinu polykám.
Lapáš slastí po dechu.
Žádáš další potěchu.
Nejsem sobec, nejsem zlý,
Jsem tvým tělem posedlý.
Chci, aby ti bylo krásně,
Halím tě v mé lásky třásně.
Jsme tu sami, opojeni,
Milování v jedno spojí
Těla, co jsou blíž a blíž,
Až přesáhnou studu tíž.
Oslní mě jasná záře,
Jako oheň u kováře
Září elektrické světlo,
Temnotu pryč hbitě smetlo.
Hledím na tvář víc než klidnou,
Oči tvé do mých pohlédnou.
Usmíváš se, láskou záříš,
Já však vím, že mě nepatříš.
Láska bývá zvrácená,
Nejen ta je ztracená
Tím, že s tebou hřešil jsem.
Co chci říct tím opisem?
Připadám si jako zrádce!
Čestnost má je pryč, jsem ztracen.
Odpustíš mi, příteli můj jediný,
Že jsem tvou dívku zbavil nevinny?
Když tě vidím, má krev se pění.
Roztoužen láskou k jedné z žen
Řítím se zcela neřízen.
Osud karty divně míchá.
Při nastalé chvíli ticha
Zjistil jsem, že jsme tu sami.
Osud zahrává si s námi.
Jsme sami v tvém pokoji,
Někdo světlo odpojil.
Slyším, jak zrychleně dýcháš.
Jsi jak osud – karty mícháš.
Chceš, abych si sedl blíže.
Tma je pro tě velká tíže.
Bojíš se, že utopíš se
Se mnou ve tmě neztratíš se.
Dotyky tvé hebké, jemné,
Zažíhají oheň ve mně.
Hladím prsty tvoji paži,
Jejich vášeň tvůj chlad zpraží.
Tvůj dech je jak letní vánek,
Ovívá mou tvář, můj spánek.
Náhle spadne z hráze strmé,
A hle – líbám tvé rty plné.
Ani nevím, co mne vede,
Snad jsem jenom láskou sveden.
Ramena tvá tlačím dolů,
V peřinách ležíme spolu.
Jazýček tvůj mrštný, hbitý,
Zamíchá mými pocity.
Ústa tvá se mění v bránu
K vášni, co je jak z románu.
Pocit viny se mnou trhne,
Svědomí se na mne vrhne.
Ovoce cizí si beru,
Je to špatné, věru, věru.
Chování tvé způsobí,
Že viny hlas zapudí
Touha po tvém teplém těle.
Chci ho nahé, a to celé!
Jeden knoflík, druhý, třetí
A už blůzka z tebe letí.
Lehnu si já vedle tebe,
Otvíráš mi sedmé nebe.
Prsty zkoumám křivky ladné,
Moje ruce neposedné
Odepnou pár háčků směle,
Nic nehalí tělo skvělé.
Však ani ty nezahálíš,
S tričkem malý souboj svádíš.
Rozepínáš knoflík, zip,
Bez šatů jde všechno líp.
Já jsem ty, a ty jsi já,
Moc lásky nás objímá.
To, co přijde v okamžení,
Nikdo za nic nevymění.
Tvé tělo se rozechvívá
Každý tvůj nerv si prožívá
Chvíli plnou blaženosti,
Než se tvého těla zhostím.
V nitro tvé já pronikám,
Žhavou slinu polykám.
Lapáš slastí po dechu.
Žádáš další potěchu.
Nejsem sobec, nejsem zlý,
Jsem tvým tělem posedlý.
Chci, aby ti bylo krásně,
Halím tě v mé lásky třásně.
Jsme tu sami, opojeni,
Milování v jedno spojí
Těla, co jsou blíž a blíž,
Až přesáhnou studu tíž.
Oslní mě jasná záře,
Jako oheň u kováře
Září elektrické světlo,
Temnotu pryč hbitě smetlo.
Hledím na tvář víc než klidnou,
Oči tvé do mých pohlédnou.
Usmíváš se, láskou záříš,
Já však vím, že mě nepatříš.
Láska bývá zvrácená,
Nejen ta je ztracená
Tím, že s tebou hřešil jsem.
Co chci říct tím opisem?
Připadám si jako zrádce!
Čestnost má je pryč, jsem ztracen.
Odpustíš mi, příteli můj jediný,
Že jsem tvou dívku zbavil nevinny?
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení: 2.5
(celkem: 10, počet hlasujících: 4)
(celkem: 10, počet hlasujících: 4)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
u 3.sloky smích, nevím proč.
4. zase málem srazila ospalostí pod stůl
5. lacině středoproudé
6.tohle dělám i se psem ... ničím mě jako čtenáře neupoutala
8.zbytečná sloka
9. viz 8
10. žeby konečně ztopoření?
11. boring
12. opět usínám
13. deja vu
16. chlapče/dívko, zapoj fantazii
19. -.-''
20. končím s básní .... promiň- nějak jsem si vzpoměl že musím umít čisté nádobí.
přepracuj to do příběhu a dodej dost fantazie a neboj se představivosti!
kvalitní komentář (0)
4. zase málem srazila ospalostí pod stůl
5. lacině středoproudé
6.tohle dělám i se psem ... ničím mě jako čtenáře neupoutala
8.zbytečná sloka
9. viz 8
10. žeby konečně ztopoření?
11. boring
12. opět usínám
13. deja vu
16. chlapče/dívko, zapoj fantazii
19. -.-''
20. končím s básní .... promiň- nějak jsem si vzpoměl že musím umít čisté nádobí.
přepracuj to do příběhu a dodej dost fantazie a neboj se představivosti!
kvalitní komentář (0)
Jejdanánky!Opravdu přespříliš dlouhá.Nicméně, řekla bych že máš hudební sluch, který se projevuje jakožto rytmus (s občasnými úlety),v určítých fázích shledávám zajímavé slovní hříčky.Zase tak ztracená není.Ale rozhodně zkrátit a nahustit.Neopakovat se ani v podružných obměnách.Nejsem sice odborník, ale jsem čtenář a ten vydržel jen do páté sloky.Je to jako bych dostala válečky od ,,sadistického básníka,,
.Nic ve zlém.Zkus to prostě napříště jináč.Na to se budu těšit.
kvalitní komentář (0)
.Nic ve zlém.Zkus to prostě napříště jináč.Na to se budu těšit.kvalitní komentář (0)
Ta poslední sloka to činí komickým.Oba jste věděli co děláte a plně si to užili,tak proč to poměřovat tak velkými slovy jako čestnost a nevinnost.Opovaž se to tomu příteli říkat,tím bys ho zranil mnohem víc.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Omlouvám se.. Nehodnotím pouze píšku komentář.. Nedočetl jsem ani celé. Prostě mě to u několikáte už nevím které sloky přestalo bavit.. Není,pění,žen,neřízen,míchá,ticha,sami,námi,pokoji,odpojil,dýcháš a zase mícháš
Přesně dokola jako bys podle šablony první sloky jen měnil slova.
kvalitní komentář (0)
Přesně dokola jako bys podle šablony první sloky jen měnil slova.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Vypadl proud | Vrána |