soudnosti postrádá
bilance prošlých dnů
vyznívá uboze
na háčku houpá se
bývalá paráda
podpatek od země
dělí šedivý vlas
Ostrý nůž proniká
do mozků otrlých
míjím se pozpátku
v odrazech zrcadel
od lásky v neřesti
pářu poslední štych
osud mi dovolil
víc než bych mohl,
směl
Pohled je ve snaze
škrtnout co se nehodí
a tak se stále mám
a mám ještě sebe
bloudím,
kraj svůj postrádám
pevninou ostrovní
ruce mrazem spálené
i od smůly pochodní
Už ani nevím jak
jsem všechno zapomněl
i jak mi ujel vlak
jak se vše prodraží
proč vlastně je to tak
ptal bych se na úvěr
proč dnes
ani přes týden
A to mě zaráží
nikdo ke mně nechodí…
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 44x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Oldřichu, chlapče, to co jsi hodnotil, to byla anotace, verše jsou hned pod ní!
A ještě vážně myšlená dobrá rada. Vždycky když dočteš, zkus se na chvilku mrknout i ven.
A já jsem říkal svému coachu, ať tam dá kapku sebeklamu. Je ale otázkou, zda právě toto nebyl impuls pro "Blue star", aby dílko vůbec otevřela... S pozdravem PE.
Sám vedle sebe | Písně | TEIN | Jen tak | VÝMLUVY