Přečetl jsem si komentáře napřed (i když to většinou nedělám), a me2d to řekl za mne; malý rozdíl mezi námi je možná v tom, že já v obsahu přece jen trochu plavu s hlavou nad hladinou, jen nevím, jestli jsou to prsa, nebo znak.
Tvoje báseň mi přijdejako sbírka naštvaných hesel, dávajících dohromady naštvaný celek. Něco jako když se probudím ráno po opici, s hrůzou si uvědomím, co jsem vyváděl a s ještě větší hrůzou se ujišťuju, že i tak si pamatuju jen necelou polovinu. A zbývá naštvání sám na sebe a zpytování svědomí.
když k tomu připojíš ještě bolest, pak nejsi daleko od pravdy... všechno je to, co kdyby a ještě a jinak a proč a snaha změnit a odčinit něco, co je tak, jak mělo být, ale člověk to prostě nechce připustit a nedá si říct...
Mir lachte Weinen, wenn ich emporfliegen wollte.. | ERROR | Sen | Když padá ráno | Když světy tě míjí