V lijáku vět
z prohnilých okapů
vytéká změť
polopravd otrapů
V opilém soumraku
lidského světa
ztrácí se v mlhách
laskavá věta
Ztrácí se v nicotách
plamenných proslovů
v šedivých zásuvkách
úředních stolů
v ospalých hlavách
moudrých i volů
Ztrácí se v nezkrotné
mocenské pýše
Ztrácí se pomalu
cudně a tiše
Pomozme větě
pomozme sobě
Intriky vrchnosti
pustíme k vodě
samy se utopí
ve vlastní zlobě
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení: 3
(celkem: 3, počet hlasujících: 1)
(celkem: 3, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
v první půlce jsem měla dojem, jak kdyby písňovej text
v druhé už ne, tam převládla jak kdyby úsečnost, obsah nese, to je fajn
kvalitní komentář (0)
v druhé už ne, tam převládla jak kdyby úsečnost, obsah nese, to je fajn
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Věta |